Srovnání sentiment indikátorů s market breadth indikátory

 Tento článek by měl upozornit jednak na to, že v důležitých okamžicích vývoje trhů, což jsou cenová dna a vrcholy, se naprostá většina poradců, analytiků  a veřejnosti  mýlí a dále na zaměnitelnost pravých sentiment indikátorů za market breadth indikátory.

Sentiment indikátory představují  důležitý nástroj ke zkoumání sentimentu obchodníků na kapitálových trzích. Můžeme je rozdělit do několika typů :

            1. Indikátory volatility

            2. Indikátory založené na objemu opčních kontraktů – PUT/CALL poměry

            3. Indikátory založené na objemu SHORT pozic

            4. Objem hotovosti investičních fondů

5. Finanční toky do akciových fondů v poměru k tokům do  inverzních fondů – RYDEX fondy

            6. Zkoumání aktivit insiderů – majoritních akcionářů a manažerů firem

            7. Ekonomické průzkumy

            8. Průzkumy sentimentu

            9. Modely založené na zkoumání více hledisek sentimentu

Chtěl bych se dnes zaměřit na poslední dva body vyjmenovaného seznamu. Průzkumy sentimentu jsou zaměřeny bud přímo na investorskou veřejnost nebo na finanční profesionály – poradce a analytiky. Existuje několik firem, jejichž průzkumy požívají vysokou vážnost v investičním světě a slouží investorské veřejnosti jako rozhodovací nástroj při investování.

Při porovnání historických výsledků průzkumů s vývojem akciových indexů ale vyšlo najevo, že většinou se respondenti mýlili. Platí to dokonce i pro finanční profesionály.

Když má většina nějaký jednoznačně převládající názor, vyplatí se investovat přesně opačně proti názoru většiny. Když si například většina investorské veřejnosti   myslí, že ceny akcií  porostou, je to většinou v okamžiku, kdy trhy mají za sebou dlouhý růst a nikdo si již ani neumí představit, že by to někdy mohlo být jinak. V takových okamžicích již většinou i ten poslední investor, který chtěl investovat, má nakoupeno a nezbývá již nikdo, kdo by mohl nadále táhnout poptávku nahoru. Postupně začne převažovat nabídka a ceny se nakonec zřítí.

 Existují také modely, které jsou založeny na vyhodnocování více různých indikátorů sentimentu: V tomto směru se snad nejvíce dostal Jason Goepfert, zakladatel stránek www.sentimentrader.com. Jeho modely sentimentu  jsou považovány  za špičkové v této oblasti výzkumu chování kapitálových trhů. Uvedené stránky obsahují více jak stovku nejrůznějších sentiment indikátorů.

Chtěl bych nyní porovnat moje market breadth indikátory s těmi nejuznávanějšími sentiment indikátory a modely Jasona Goepferta. Chtěl bych ukázat, že market breadth indikátory vyjadřují zcela přesně chování trhů a psychologii účastníků. Dokázal jsem v podstatě ke každému významnému sentiemnt indikátoru najít nějaký indikátor, který by mu odpovídal.  Market breadth indikátory mají oproti různým sentiment indikátorům několik výhod:

1. Mnoho sentiment indikátorů je zveřejňováno jen jednou týdně, market breadth indikátory je možné vypočítávat i například z 15- minutových cen.

 2. Sentiment indikátory založené na průzkumech názorů respondentů  jsou různými organizacemi vytvářeny pro nejznámější akciové indexy, ceny komodit a dluhopisů.  Nikdo avšak neprovádí průzkumy týkající se pouze úzkého okruhu akcií, například skupiny výrobců polovodičů,  výrobců software nebo leteckých společností. Nikdo také neprovádí tyto průzkumy pro jednotlivé národní akciové trhy, například pražskou burzu. Pokud by se ukázalo, že market breadth indikátory se historicky vyvíjejí podobně , jako tyto sentiment indikátory a proto vyjadřují v podstatě to stejné – tedy sentiment účastníků trhu a proto by bylo možné je i podobně interpretovat, byla by to velká výhoda na straně market breadth indikátorů, které jsou sestrojitelné v podstatě pro jakoukoliv skupinu akcií, ale i pro dluhopisy nebo dokonce  měny.

 

Projdu nyní nejznámější sentiment indikátory a provedu srovnání s mými market breadth indikátory.

 
Investors Intelligence  Sentiment Survey

Tento průzkum je prováděn již od roku 1963 a má nejdelší historii ze všech takto prováděných průzkumů. Je založen na vyhodnocení více jak stovky publikovaných investičních newsletterů – zda jsou pesimistické (bearish), optimistické (bullish) nebo neutrální. Neutrálním je například názor, že celkový trend je  nahoru, avšak lze očekávat korekci. Průzkum je prováděn vždy v pátek,  jeho výsledky jsou zveřejňovány následující  středu. Protože výzkum je prováděn mezi investičními profesionály, nemůže být zcela objektivní, protože autorům newsletterů se určitě lépe daří prodávat svoje služby a produkty v dobách, kdy trhy rostou. Proto výsledky inklinují k přehnanému optimismu. Během BULL trhu devadesátých let bylo počet býků (optimistů) více jak 60% po dobu 34% všech týdnů. Během BEAR trhu v letech 2000-2002 přesáhl počet týdnů , kdy optimistů bylo více jak 60%, šedesát procent – byl tedy téměř dvojnásobný ve srovnání s růstovým trhem devadesátých let.

Průzkum Investors Intelligence zkoumá tedy počet BULLS, BEARS z celkového počtu newsletterů. Výsledkem je II BULL RATIO, což je podíl býků na celkovém počtu bullish + bearish newsletterů.     

 II BULL RATIO = % BULLS / (%BULLS +% BEARS)

 Vyhodnocení tohoto indikátoru je kontrariánské. Jako „bearish“ s poklesovými implikacemi je považován stav, kdy BULL RATIO má hodnotu vyšší, jak 67%. Dá se toříci i jinak – v okamžik, kdy množství optimistů převýší  pesimisty o více jak 30%, existuje riziko poklesu cen. Z  toho je vidět, že poradci se historicky konzistentně mýlí. Jsou nejvíce optimističtí v okamžicích, kdy další růst je již neudržitelný a trend se obrací – ceny akcií začínají klesat.

Podle informací ze stránek www.investorsintelligence.com  stojí služba se zasíláním informací o vyhodnocení tohoto indikátoru ročně 199 USD.

 Abych mohl srovnat nejlepším a nejobjektivnějším způsobem II BULL RATIO se svými market breadth indikátory, převedl jsem hodnoty II BULL na stochastický oscilátor podle vzorce

   IIBULLRATIO= (AKTUÁLNÍ HODNOTA- LLV(300t) / (HHV(300t) – LLV(300t) ) ,

kde LLV(300t) resp. HHV(300t) jsou minima resp. maxima hodnota II BULL RATIO za posledních 300 týdnů. II BULL RATIO totiž jinak ve srovnání s mými market breadth indikátory vypadá dosti ploše.

Zde je výsledek. V následujícím obrázku jsem porovnal II BULL RATIO s mým HILO indikátorem, který pravidelně používám ve svých analýzách a čtenáři mých rozborů jej tedy určitě znají .

Obrázek 1:II BULL RATIO ve srovnání s HILO indikátorem a cenou DJIA indexu, týdenní ceny. HILO z mých market breadth indikátorů nejlépe odpovídá tomuto sentiment indikátoru. Maxima II BULL Ratia odpovídají maximálnímu optimismu mezi poradci a cenovým vrcholům trhů. Cenové vrcholy trhů zase korespondují s vrcholy HILO indikátoru, což je logické, protože maximální počet akcií nacházejících se u svých cenových maxim se bude vyskytovat u cenových vrcholů akciových indexů.  Neplatí to však zcela vždy, protože jak si lze například všimnout, vznikaly v roce 2009 negativní divergence u HILO indikátoru – růst trhu byl podporován stále nižším počtem akcií. V lednu 2010 pak došlo ke korekci. Podobné divergence u poradců avšak nebylo možné vypozorovat, stupeň jejich optimismu byl stále velmi vysoký.  Jinak obě křivky jsou si dosti podobné. Lze tedy říci, že HILO indikátor vyjadřuje velmi dobře optimismus nebo pesimismus finančních profesionálů - poradců.

 

 

Obrázek 2: Investors Intelligence BULL Ratio ve srovnání s Momentum Breadth indikátorem. Oba indikátory jsou opět převedeny do podoby stochastického oscilátoru. Momentum Breadth oscilátor je sestrojen počtu klesajících a rostoucích akcií v ceně, na rozdíl od běžných A-D oscilátorů avšak bere v úvahu velikost růstu nebo poklesu (je vážený, váhou je velikost růstu či poklesu, čím větší růst, tím větší váha). Díky tomu, že Momentum breadth indikátor bere v potaz velikost přírůstků, vyjadřuje dobře sílu trhu. Tak například vidíme, že nejsilnější trh byl hned po březnu 2009, od toho okamžiku se maxima oscilátoru neustále postupně snižovala (cenové přírůstky během růstových vln byly stále menší a menší).  Momentum indikátor nekoresponduje s II BULL Ratiem tak dobře, jak HILO indikátor. Nicméně dobře doplňuje celkový obraz trhu.

 

 

Consensus, Inc. Sentiment Survey

Tento průzkum sleduje BULLISH názory analytiků brokerských firem  a nezávislých poradenských společností, jedná se o několik stovek přispěvatelů. Jednotliví přispěvatelé analyzují trh z nejrůznějších úhlů pohledu – nejen technicko-analytického, ale i fundamentálního nebo cyklického.  Výsledný indikátor je jako v předchozím případě indikátorem kontrariánským – extrémní jednostranný optimismus poradců většinou koresponduje s cenovými vrcholy, extrémní pesimismus s cenovými dny. 

Indikátor v okamžiku zveřejnění má zpoždění 2 týdny, což při současných rychle se měnících podmínkách na trhu není právě ideální. Nicméně pro dlouhodobé a střednědobé investiční záměry to není až tak na závadu, protože cenová dna i vrcholy se formují delší dobu.

Od roku 1990 se rozmezí hodnot indikátoru pohybovalo od 10% bullish poradců (hodnota korespondující s cenovými dny – neudržitelný pesimismus) po 84% všech poradců s bullish názorem (opět neudržitelný stav korespondující s cenovými vrcholy).

Indikátor lze najít na stránkách www.consensus-inc.com nebo www.barrons.com.

Pro srovnání s market breadth indikátory jsem použil můj HILO indikátor a týdenní ceny DJIA indexu. Hodnoty Consensus indikátoru jsem tak jako v předchozím případě a podle stejného vzorce převedl na stochastický oscilátor.

Srovnání ukazuje obrázek 3.

Obrázek 3: Srovnání Consensus Inc. Sentiment Survey oscilátoru (červeně)  s HILO oscilátorem. Když je maximum poradců optimistických, dosahují hodnoty oscilátoru okolo 100% (stochastický oscilátor za 300 týdnů má maximum 100, minimum 0%). Hodnoty okolo 100% korespondují s cenovými vrcholy – poradci se na cenových vrcholech vždy jako celek mýlí. HILO indikátor je jako v předchozím případě dost podobný, svých maxim dosahuje u cenových vrcholů, minim u cenových den.

Consensus indikátor je dosti podobný předchozímu Investors Intelligence indikátoru.

 Obrázek 3: Consensus, Inc Sentiment Indikátor + HILO , týdenní ceny DJIA

 

Obrázek 4: Consensus, Inc Sentiment Survey + Momentum Breadth (5,100) indikátor – výpočet stochastiky u Momentum Breadth za 100 týdnů nejlépe odpovídá sentiment indikátoru.

 

 

AAII Sentiment Survey

American Association of Individual Investors (AAII) je nezisková organizace, která si dala za cíl pomáhat drobným investorům s investováním – aby lidé mohli činit lepší investiční rozhodnutí. Velká většina jejich členů používá pro svá rozhodnutí fundamentální analýzu, v minimálním rozsahu technickou analýzu. Průzkum AAII spočívá v tom, že jednou týdně se AAII ptá svých členů, kde bude akciový trh za půl roku. Je to tedy průzkum prováděný tentokrát mezi amatéry a ne profesionály na rozdíl od předchozích dvou sentiment indikátorů. Podle názorů jsou  respondenti rozděleni do tří skupin – bullish, bearish a neutrální. Výsledný indikátor je opět jako u předešlých dvou kontrariánský. Když je naprostá většina respondentů optimistických, cenový vrchol je většinou nedaleko. U cenových den platí opak – většina členů AAII je pesimistických.  

AAII indikátor bává zveřejňován každý čtvrtek, vyjadřuje aktuální stav bez zpoždění. 

Ke srovnání jsem použil AAII BULL RATIO.

AAII BULL RATIO = %BULLS / (%BULLS +% BEARS) 

Obrázek 5: AAII Sentiment Survey+ HILO + DJIA, týdenní ceny – AAII BULL Ratio jsem jako v předchozích případech převedl na stochastický oscilátor, který bere v úvahu pouze hodnoty za posledních 300 týdnů a aktuální hodnotu porovnává s extrémy (maximum a minimum hodnot).

 
Obrázek 6: AAII Sentiment Survey+ Momentum Breadth + DJIA, týdenní ceny – tyto indikátory na týdenních cenách se mi samy o sobě jeví jako obtížně interpretovatelné, momentum breadth oscilátor vypovídá pouze o slábnoucím trhu během růstu od března 2009 do dubna 2010. 

 

AAII indikátor bývá zveřejňován na stránkách www.aaii.com a www.barrons.com .

Market Vane Bullish Consensus

Tento sentiemnt indikátor je na rozdíl od předchozích zveřejňován denně. Mapuje názory  investičních poradců, držitelů titulu Commodity Trading Advisor (CTA). Indikátor je sestavován během obchodního dne podle názorů analytiků na vývoj a bývá publikován tentýž den po ukončení obchodování. Interpretace indikátoru se neliší od předchozích indikátorů Když jsou poradci extrémně jednostranně  názorově sjednocení, dosti často to koresponduje s okamžiky, kdy se mění směr cenového vývoje. Když má většina poradců názor, že daný trh poroste, je to často u cenového vrcholu.

Od roku 1990 je průměrná hodnota bullish poradců 45%, minimum  bylo 17%, maximum 80% (od roku 2000 bylo maximum 61%).

Další informace o tomto sentiment indikátoru lze zjistit na stránkách www.marketvane.net nebo na www.barrons.com.

Obrázek 7: Srovnání indikátoru Market Vane Bullish Consensus  s HILO indikátorem. Market Vane indikátor snad nejvíce ze všech čtyř představených indikátorů koresponduje s cenovým vývojem. Dosažený extrém v pesimismu v březnu 2009 znamenal dno trhu a extrém v optimismu v lednu 2010 zase první z významných cenových vrcholů roku 2010.  Proto jej osobně jako kontrariánský indikátor považuji za nejlepší.

 

Obrázek 8: Market Vane + momentum breadth indikátor + týdenní ceny DJIA

 

Indikátory a modely Jasona Goepferta

Jason Goepfert provozuje stránky www.sentimentrader.com. Musím říci, že co se týče sentiment indikátorů, jsou to nejlepší stránky , které jsem na internetu viděl.  Některé jeho modely a indikátory jsou skutečně dobré. Myslím si, že se rozhodně vyplatí seznámit se se stránkami  za cenu úhrady předplatného, protože trader zde může najít mnoho cenných poznatků. Je to studnice informací a minimálně má smysl doplnit si vzdělání o některých sentiment indikátorech a metodách zkoumání trhů. Musím se přiznat, že o některých prezentovaných indikátorech jsem před návštěvou těchto stránek nic nevěděl. 

Kromě prezentace známých i méně známých indikátorů jako je VIX, různé PUT/CALL poměry, RYDEX poměry, průzkumy sentimentu jsou na stránkách prezentovány modely  vzniklé z více sentiment indikátorů. Pan Goepfert otestoval nejrůznější indikátory, vybral ty nejlepší a sestavil z nich kvalitativně nové indikátory. Nyní bych rád některé z nich ukázal a srovnal s mými market breadth indikátory. ¨

 

Indikátory  v extrémech (bullish, bearish)

Na stránkách www.sentimentrader.com je prezentováno okolo stovky indikátorů. Podle toho, kolik z nich se nachází v extrémní  a delší dobu neudržitelné pozici, jsou tyto indikátory rozděleny do skupiny bullish nebo bearish. Součet jednotlivých hodnot dává bullish a bearish indikátor, jejich rozdíl pak „Net Indicators At Extreme“. Tyto indikátory již nejsou kontrariánské, ale naopak. Bullish extrém je bullish, bearish extrém je bearish.

Obrázek 9: Indikátory v BEARISH extrému, obrácené hodnoty- Obrátil jsem hodnoty indikátoru, aby jej bylo možné lépe porovnat s mým ZZ_Breadth indikátorem.  Hodnota 0 u červené křivky tedy ve skutečnosti znamená, že 100 % všech indikátorů je v bearish situaci při srovnání s rozsahem extrémních hodnot za posledních 300 dní.Indikátor ZZ Breadth je vytvořen trochu podobným způsobem, pouze jsem k výpočtu použil 35 otestovaných obchodních strategií, které historickiy prokázaly výborné výsledky a které jsou buď na nákupním nebo prodejním signálu. Mimochodem ZZ strategie  založená na tomto indikátoru a ještě jednom podobném se ukázala jako jedna z úplně nejúspěšnějších, které jsem kdy testoval.

 

 

 

Obrázek 10: Indikátory v BULLISH extrému- tentokrát maximum indikátoru ukazuje maximum indikátorů v BULLISH pozici , což se většinou shoduje s cenovými dny. ZZbreadth indikátor  svými vysokými hodnotami vyjadřuje, že maximum úspěšných LONG strategií je na BUY signálu.

 

 

Další tři obrázky ukazují Net Indicators At Extreme – rozdíl mezi bearish a bullish extrémy.

Srovnám je postupně s několika mými market breadth indikátory.

Obrázek 11: MCF indikátor a Net Bearish Indicators At Extreme (NBI,  bearish mínus bullish, modře)- z obrázku plyne, že MCF indikátor je o něco více volatilní, vyjadřuje více divergence – tedy slabost nebo sílu trhu. Před vrcholem trhu 26.4.2010  NBI teprve vrcholil, kdežto MCF již výrazněji poklesl.  

 

Obrázek 12: Net Bearish Indicators At Extreme (dole) + Momentum breadth (nahoře)- tyto dva indikátory jsou od sebe obtížně rozeznatelné. Přitom momentum breadth je vytvořen pouze z cen určité skupiny akcií, s pravými sentiment indikátory nemá nic společného. 

 

 
Obrázek 13: Net Bearish At Extreme  spolu s MCF_BVI indikátorem a indexem NDX100 – při pohledu na delší časový úsek období 2004-2006 je vidět, jak mnoho jsou si oba indikátory podobné. MCF_BVI v mnoha případech vyjadřuje divergencemi slabost nebo sílu  trhu při cenových dnech nebo vrcholech.

 

Obrázek 14: Stejné indikátory jako u předchozího obrázku, rok 2009

 

 

 
SHORT-TERM SCORE (indikátor www.sentimentrader.com)

Tento indikátor měří extrémní stavy nejcitlivějších  indikátorů, jako je VIX, VXN, PUT/CALL Equity Ratio, RYDEX Bull/Bear Spread a dalších. Celý seznam lze najít na stránkách www.sentimentrader.com. Z hodnot těchto indikátorů opět vytváří kompozitní indikátor. Indikátor jsem porovnal s mým Breadth momentum (5,100) indikátorem. Ten je zkonstruován pouze z cen akcií.

Obrázek 15: Short term score

 

 

INTERMEDIATE TO LONG-TERM SCORE (www.sentimentrader.com)

Podobně jako v předchozím případě měří stavy různých sentiment indikátorů, které se ukázaly jako nejlepší při aplikaci na střednědobé až dlouhodobé časové rámce (1-3 měsíce a déle)

Obrázek 16:  Intermediate Score a Momentum breadth (30,100) –oba indikátory jsou si dost podobné.

 

 

Obrázek 17: Stejné indikátory jako v předchozím případě, rok 2008

 

 

 

Obrázek 18: Intermediate Score + MCF(50,100) – indikátor s jinými výpočtovými periodami, než obvykle používám. Výsledek je ale téměř totožný s  indikátorem sentimentu (nahoře).

 

 

 

Composite Model (www.sentimentrader.com)

Tento kompozitní model považují autoři stránek www.sentimentrader.com za ten, který nejlépe vyjadřuje dění na akciovém trhu. Provedli průzkum a testování všech možných dostupných sentiment indikátorů , aby našli ty, které jsou nejvíce korelované s vývojem cen akcií. Do modelu nakonec zahrnuli: Průzkumy sentiemntu, údaje z COT reports, PUT/CALL indikátory, indexy volatility, market breadth indikátory, TRIN a některé další indikátory.

Model není kontrariánský, minimální hodnoty se tedy vyskytují u cenových den, maximální hodnoty u vrcholů. Provedl jsem srovnání  s některými mými market breadth indikátory a také s jedním mým modelem, k jehož sestavení jsem použil 5 indikátorů: Breadth momentum, MCF indikátor, MSI indikátor, VIX a TNX – tedy výnos 10-letého US státního dluhopisu (PF model).

 Obrázek 19: Composite model + PF model – v dolní části obrázku je zachycen můj vlastní model, v horní části pak Composite Model (www.sentimentrader.com )

 

 

 

Obrázek 20: Composite model (www.sentimentrader.com) + MCF indikátor

 

 

Obrázek 21: Composite model + PF model , rok 2010 – oba modely jsou si dost podobné.

 

STEM.MR Model (www.sentimentrader.com)

Další z modelů autorů stránek www.sentimentrader.com . V tomto modelu jsou použity krátkodobé indikátory sentimentu  s tendencí k návratu od extrémních hodnot k průměru. Okamžiky, kdy se tyto indikátory obracejí, často vyznačují i místo obratu ceny. Provedl jsem srovnání s mým market breadth indikátorem Breadth momentum (7,20).

Obrázek 22: STEM.MR.Model + Breadth momentum (7,20) – posuďte sami, nakolik oba indikátory vyjadřují stejnou informaci.

 

 
Obrázek 23: STEM.MR.Model + Breadth momentum (7,20), rok 2010.

 

 

Koncepce SMART MONEY, DUMB MONEY (www.sentimentrader.com)

Na prvním místě v seznamu všech sentiment indikátorů a modelů na stránkách www.sentimentrader.com jsou dva indikátory – SMART MONEY CONFIDENCE a DUMB MONEY CONFIDENCE.  Tyto indikátory umožňují vidět, co dělají ti dobří tradeři a co dělají špatní tradeři.  Idea je sledovat to, co dělají ti chytří – a dělat to stejné. Naopak je třeba se vyhnout tomu, co dělají ti méně dobří obchodníci. Jedná se opět o kompozitní modely. Smart money indikátor je složený například z OEX put/call a open interest poměrů, pozic zajišťovatelů na futures trzích (COT reports) a vztahu mezi akciovými indexy a dluhopisy.

Dumb money indikátor obsahuje například pozice malých spekulantů na futures trzích (COT reports). 

Obrázek 24: Smart money a dumb money – před vrcholem akciového trhu v dubnu 2010 bylo více jak 70% dumb money bullish, ale pouze 30% smart money. Následoval vrchol trhu a pokles. Podobné tomu bylo i u předcházejících cenových vrcholů a opak platil u cenových den. V březnu 2009 bylo více jak 60% smart money bullish, ale téměř 80% dumb money bearish (dle stochastického oscilátoru, kde maximum je 100, minimum 0%).

 

Pro další porovnání indikátorů jsem použil rozdíl SMART –DUMB MONEY NEBO ROZDÍL OPAČNÝ DUMB –SMART MONEY.  Takto vzniklé indikátory se mi jeví jako nejlepší.  Pokusil jsem se porovnat týdenní hodnoty takto vzniklého indikátoru s mým indikátorem MCF.

Obrázek 25:  Smart –dumb Money + MCF indikátor, týdenní cenyDJIA – oba indikátory se pohybují téměř přesně stranově obráceně. Smart money-dumb money tedy vyjadřuje množství NET BULLS,  jinak řečeno počet procent, o které smart money BULLS převyšují DUMB money BULLS. Maxima tohoto indikátoru se vyskytovala u cenových den, minima naopak u cenových maxim. V dobách cenových maxim jsou chytří obchodníci nejvíce pesimističtí v porovnání s dumb money.  Protože MCF indikátor je stranově obrácený, je možné říci, že minimální hodnoty tohoto oscilátoru korespondují s největším optimismem u smart money (ti chytří nakupují) a největším pesimismem dumb money (ti málo zkušení obchodníci prodávají).  

 

 Obrázek  26: Obrátil jsem indikátor na DUMB- SMART MONEY,  proto nyní minima MCF korespondují s minimy sentiment modelu. V obou případech minima indikátorů odpovídají situaci, kdy maximum chytrých obchodníků akupuje – to se odehrává u cenových den. 

 

 
Následujících několik obrázků ukazuje stejné indikátory na denních cenách.

Obrázek 27: Situace v roce 2006 – MCF80-150 asi nejvíce odpovídá indikátoru Dumb money-smart money. Většinou avšak lehce předbíhá tento sentiment indikátor.

 

Obrázek 28: Vývoj v roce 2008

 

Obrázek 29: Vývoj v roce 2010 – všimněte si divergencí u cenových vrcholů – MCF(80,150) předbíhá v rychlosti poklesu dumb-smart money

 

Obrázek 30: Vedle MCF (35,80) obsahuje tento obrázek také můj model sestavený z indikátorů Momentum breadth, MSI, VIX a TNX.  Všimněte si, že poklesu cen z vrcholů předcházel průlom trendových linií u modelu (zeleně)

 

 
Obrázek 31: Indikátory při vrcholu trhu v roce 2007

 

 

 Obrázek 32: Indikátory v letech 2008-2009. MCF(35,80) většinou mírně předbíhá indikátor Dumb –Smart Money.

 

  Další série obrázků ukazuje Dumb –Smart Money spolu s MCF(17,30), tedy indikátorem s kratšími výpočtovými periodami.

 Obrázek 33: Dumb –Smart Money + MCF(17,30), rok 2004.   V pozadí hlavních indikátorů je vidět původní MCF(80,150) použitý v některých z předchozích srovnání. MCF indikátor s kratší výpočtovou periodou ještě lépe ukazuje divergence.

 

 
 

Obrázek 34: Stejné indikátory v roce 2005

 

 
Obrázek 35: Rok 2008

 

Obrázek 36: Rok 2010

 

 

Hlavním poučením z tohoto článku je skutečnost, že analytici a finanční poradci se na cenových vrcholech a dnech v naprosté většině jako skupina mýlí.

Obrázek 37: Optimismus finančních profesionálů – pravidelně je nejvyšší na cenových vrcholech a nejnižší u cenových den.

 

Předchozí obrázek potvrzuje kniha Davida Dremana Contrarian Investment Strategies. Na straně 31 jeho knihy je uvedeno konstatování Prezidenta Vanguard Group Johna Bogleho, že 90% všech portfolio manažerů bylo od počátku 60. let konzistentně každé desetiletí horších, jak výnos akciových indexů.Toto konstatování bylo potvrzeno řadou dalších průzkumů prováděných například Burtonem Malkielem, profesorem na univerzitě v Princetonu. Byly potvrzeny  i  institucemi vyhodnocujícími výkonnost investičních fondů – Morningstar a Lipper Analytical Services.

 

Závěr?

Učiním několik  závěrů z tohoto srovnání pravých sentiment indikátorů s market breadth indikátory:

1. Je zbytečné předplácet si výsledky jednotlivých průzkumů trhů, ke stejným výsledkům můžeme dojít použitím market breadth indikátorů. Pomoci nich dokážeme zjistit, kdy je většina finančních profesionálů optimistických a kdy tedy nakupuje většina tzv. dumb money. Tato situace bývá spojena většinou s cenovými vrcholy, kdy market breadth indikátory vrcholí. Vrchol market breadth indikátorů také většinou koresponduje s vrcholem pesimismu u tzv. smart money – tito lidé v těchto obdobích prodávají.  Market breadth indikátory navíc umožňují zjišťovat i intradenní náladu na trhu a navíc prů různé skupiny akcií zvlášť.

2. Není třeba používat velké množství velmi podobných indikátorů, je lepší vybrat ty nejspolehlivější  a ostatní ignorovat. Člověk je jinak informačně zahlcen, což nevede k lepším investičním výsledkům.

3. Nelze spoléhat na finanční profesionály a řídit se jejich radami je velmi nebezpečné – zejména po obdobích silného růstu resp. poklesu trhů.  Tehdy zastává většina těchto lidí mylný názor na budoucí vývoj.  Ukazují to  indikátory sentimentu finančních profesionálů jako je Consensus, Inc Sentiment Survey nebo Market Vane sentiment indikátor.  

Petr Fiala

 

 Ještě pár řádek na úplný závěr.

Nemáte nyní po přečtení celého článku pocit, že je všech těch grafů a složitých indikátorů trochu moc? Myslím si, že téměř určitě. Bylo to tak trochu mým záměrem. Cílem článku bylo ukázat, že v mnoha případech nelze různé indikátory od sebe téměř rozeznat, ačkoliv jsou zkonstruovány na základě dost odlišných vstupních dat. Vyjadřují totiž v konečném důsledku to stejné – nabídku a poptávku  po akciích, tyto faktory  se nakonec projeví v cenách akcií. Zastávám názor nestora technické analýzy Johna Murphyho, který v knize Technical Analysis Of The Financial Markets uvedl, že není třeba používat velké množství indikátorů nesoucích stejnou informaci – stačí si vybrat jeden z nich. Velké množství vstupních údajů při analýze trhů nemusí nutně vést k lepším výsledkům, někdy to může být naopak. Je třeba udržovat věci relativně jednoduché a dobře pochopitelné, jinak je člověk zahlcen, jeho mozková kapacita je vyplýtvána na někdy bezvýznamných maličkostech, zda je správný ten indikátor, který ještě klesá nebo ten druhý, který již začal růst. O tom, jak velké množství informací může vést ke špatným výsledkům, píše ve své knize Contrarian Investment Strategies autor David Dreman. Tuto knihu doporučuji. Dreman například uvádí výsledky různých vědeckých pokusů, jak experti s obrovským množstvím informací a vědomostí nebyli lepší ve své vlastní disciplíně, než laici s daleko menšími vědomostmi.  

N a straně 83 je uvedeno, že investoři jsou dnes tak zahlceni informacemi, že snaha o jejich komplexní vyhodnocení vede k závažným chybám. Na toto téma schopnosti lidského mozku zpracovat správně velké množství informací v krátkém okamžiku a ve stresu  byla provedena řada testů, jejichž výsledky podpořily tezi, že velké množství informací  nevede k lepším výsledkům (str. 83 knihy – výsledky testování psychologů z hlediska odhadu diagnóz, dále str. 107-109).  V kapitole nazvané Security Analysis – Mission Impossible na straně 79 je uvedeno, že podrobná fundamentálnmí analýza vede ke špatným výsledkům poředpovědí, protože žádný analytik není schopen správně odhadnout vliv všech dostupných faktorů ovlivňujících cenu akcie.

Jeden příklad přímo z oblasti financí je uveden na straně 32 jeho knihy. Podle  vžitých laických představ každého normálního smrtelníka by  měli být profesionálové lepšími investory, než laici.  To avšak zřejmě není pravda. Ačkoliv jsou profesionálové vybaveni nejlepšími představitelnými technologiemi  a informačními zdroji, mají vzdělání v daném oboru, tak když přijde na vlastní investování, chovají se mnohdy hůře, jak amatéři. To ostatně dokládá  i podobnost výsledků průzkumu organizace AAII sdružující amatérské investory a ostatní průzkumy prováděné mezi profesionály – výsledky jsou velmi podobné (viz předchozí grafy).  Tak tedy na straně 32 knihy je uvedeno, že americká Komise pro cenné papíry SEC zjistila, že průměrný  amatérský investor prodával akcie v blízkosti cenového vrcholu v roce 1968 a nakupoval v blízkosti cenových den  v letech 1970 a 1974 (počínal si správně).   

Institucionální investor dělal pravý opak. Při vyšetřování obrovského propadu trhů v říjnu 1987 se zjistilo, že za propad mohli  velcí investoři, amatéři téměř nebyli zaangažováni.

 

  Závěr post scripta: Není třeba sledovat desítky těchto různých indikátorů nesoucích stejnou informaci, nýbrž stačí si vybrat jen některé, které považujete na nejspolehlivější.

Petr