Srovnání oscilátorů ADEMA a MCF se sentiment indikátory.

Ve svých dosud publikovaných článcích na různých veřejných serverech  jsem vždy vyjadřoval názor, že rozhodující pro směr, kterým se ubírá vývoj cen na kapitálových trzích , je sentiment účastníků trhu. Psychologie investorů, tedy jejich strach ze ztrát a na druhé straně naděje na zbohatnutí jsou hlavními tahouny cen na burzách. Pokud převažuje pesimismus, ceny klesají dolů, pokud optimismus, pak ceny rostou. Lidé obchodují na základě svých očekávání toho, jaký bude budoucí vývoj. Lidská psychika je velmi složitá a faktorů, které ovlivňují stav lidské mysli a náladu investora je velmi mnoho. Fundamentální stav makroekonomiky a firem je pouze jedním z mnoha faktorů. Moje uvědomnění, že lidská mysl je velmi složitá a že její fungování  v souvislosti s kapitálovými trhy nelze přesně prozkoumat je zdrojem mých pochybností v tom smyslu, že má nějaký velký význam snažit se najít vztah mezi různými fundamentálními ukazateli a vývojem cen na burze.      Ano – tyto ukazatele, jako je GDP, nezaměstnanost, vývoj CPI, vývoj úrokových sazeb – to všechno ovlivňuje  uvažování investora a tím i ceny na burzách. Problém je, že tento vliv je pokaždé jiný a že faktorů je daleko více, než je fundamentální analytik schopen zahrnout do svých úvah.

Nebylo by tedy nejjednodušší hledat prostředky a metody k tomu, jak změřit  optimismus nebo pesimismus investorů bez ohledu na to, které faktory to způsobují? Informace o příčinách toho, že si investoři  jako celek myslí, že ceny poklesnou nebo vzrostou, jsou totiž v konečném důsledku pro investora zcela nepodstatné (pokud to není vědec – teoretik z nějaké vysoké školy). 

Podle Elliotovy teorie se lidská psychika vyvíjí ve vlnách od naprostého optimismu k totálnímu pesimismu. Kapitálové trhy velmi přesně vyjadřují kolektivní lidskou psychiku, protože zde se projevuje fakt, že většina lidských jedinců  se chová jako  ve stádě- tedy přebírá jako za svůj názor jakýsi panující konsensus mezi lidmi ohledně budoucího vývoje Lidé neradi mají vlastní zodpovědnost za své názory a jednání i co se týče vlastních peněz. Proto také ochotně přejmou názor většiny, je to pohodlnější a jednodušší, než si vytvářet vlastní názor. Na kapitálových trzích se to jasně projevuje : Ačkoliv  v běžném životě je každý člověk velmi opatrný co se týče ochrany svého majetku před ztrátou (vzniklou například krádeží), při investování raději, než převzít zodpovědnost za své investice (někdy chybné), je většina lidí raději ochotná svěřit své těžce naspořené celoživotní úspory zcela neznámým lidem v různých investičních fondech, které nikdy předtím neviděli a  u kterých ani nemohou znát jejich schopnosti.   Naši spoluobčané velmi rádi a ochotně podlehnou iluzi, že někdo jiný za ně obstará tak složitou věc, jakou je kvalitní investování. Stádovité chování většiny je dalším příznakem téhož.

Jinak řečeno – psychologie investorů je hlavním hybatelem  cen na kapitáloých trzích. Psychologie investorů se nevyvíjí na racionálním základě, naopak je velmi emocionální. Dav snadno podléhá panice. Vítězi v takovém prostředí jsou ti, kdo zachovají chladnou hlavu a zkrotí svoje emoce – a dělají přesný opak toho, co většina.

Představme si  zjednodušenou situaci – právě probíhá býčí trh, ve kterém ceny pravidelně rostou. Ti investoři, kteří mají nainvestováno, vidí, jak se zvyšuje hodnota jejich portfolia. Ti lidé, kteří doposud neinvestovali, slyší od svých známých o tom, jak lehce jejich známí přišli k penězům – a neváhají se k nim přidat. Čím více lidí se přidává a vydělává, tím více ceny rostou, protože poptávka po akciích sílí. Hladina optimismu se neustále zvyšuje, investoři, kteří jsou již nyní bohatí, neváhají přidávat další a další svoje peníze do trhů, protože chtějí bohatnout stále více a rychleji. Člověk je od přírody optimistickým tvorem a nepřipouští si v tu chvíli možnost, že by se trhy mohly chovat jinak (než stále růst). Nakonec se účastníci trhů dostávají do stavu úplné euforie, v konečném stádiu  již všichni  investoři mají své peníze nainvestovány v akciích a již není nikdo, kdy by tam své peníze neměl. Je to jako pověstná podvodná hra letadlo – jakmile dojde „palivo“ táhnoucí trhy nahoru, růst trhů končí a nastává pokles. Bývá to ale většinou okamžik, kdy ve společnosti panuje nejvíce optimismu ohledně dalšího růstu trhů, trh dosáhl jakési manické fáze, v mnoha případech  v konečných stádiích cena parabolicky vzhůru a vzniká cenová bublina. Maximální optimismus se projevuje i ve sdělovacích prostředcích, všude se píše o tom, jak  výhodné je investovat. Během vrcholu trhu vznikajícího konem roku 1999 a počátkem roku 2000 se v USA běžně v novinách objevovaly zprávy o tom, jak uklízečky, učitelé a lidé z různých dalších profesí ukončili svoje zaměstnání a dali se na daytrading. To byla známka toho, že trhy jsou na svém vrcholu.

 

Obrázek: Cenová bublina a její následné splasknutí

Jeden z nejslavnějších investorů všech dob John Templeton využíval s úspěchem stupeň optimismu trhu jako celku ke svým investičním záměrům, šel přitom vždy proti většině. Lauren Templetonová  v knize „Templeton Way“ popisuje, jak její strýc skupoval akcie koncem sedmdesátých let v USA, kdy časopisy psaly o „konci akcií“ a o tom, jak by investiční fondy měly dostat šanci investovat například do diamantů, když akcie jsou mrtvé. Stejným způsobem pak spekuloval na pokles technologických  akcií  na jaře 2000 (úspěšně), kdy euforie dosahovala vrcholu a objevovaly se předpovědi o tom, že index DJIA by mohl v budoucnu dosáhnout až hodnoty 100 000 (v té době byl okolo 10000-11000).   

Jakmile se tedy jednou objeví vrchl trhu, optimismus dostává první trhliny, avšak eroduje velmi pomalu. Lidé jakoby nevěřili, že by mohlo dojít k větším poklesům. Stále očekávají obrat krátkodobého nebo střednědobého vývoje, tento obrat ale nepřichází. Proto také největší propady cen nastávají až v okamžicích, kdy většina lidí pochopí, že k obratu nedojde. V tu chvíli vyprodává většina a trhy silně klesají. Čím více trhy klesají, tím více chce většina lidí vybrat své peníze z klesajících trhů a to živí další nabídku akcií. Všichni chtějí naráz prodat, proto ceny klesají daleko rychleji, než když rostou vzhůru. Největší panika lidí a nejhlubší pesimismus se objevuje v okamžiku, kdy jsou  trhy u svého dna.

Obrázek: Trhy většinou klesají daleko rychleji, než rostou (příklad akcie hypoteční společnosti Freddie Mac).

 

Lidská kolektiní psychologie se odráží nejen v kapitálových trzích, ale i  v ostatních oblastech vývoje lidské společnosti.  Jeden ze zakladatelů novodobé Elliotovy teorie Robert Prechter  shromáždil mnoho příkladů o tom, jak se projevuje optimismus resp. pesimismus lidí ve společnosti (a na zkoumání těchto jevů založil novou vědní disciplínu nazvanou socionomics). Tak například pesimismus lidí v sedmdesátých letech minulého století , který doprovázel období dlouhodobého poklesového trhu na kapitálových trzích, se projevoval například ve stylu oblékání (miniskuně byly nahrazeny delšími sukněmi), v hudbě (líbivou hudbu 60. let jako Beatles nebo  Beach Boys nahradily styly jako hard rock, nebo punk rock vyjadřující frustraci lidí).

Podle Prechtera a Elliotovy teorie kapitálové trhy nejlépe odrážejí tento kolektivní stav lidské psychiky. Vývoj nastává ve vlnách a jednotlivé vlny mají fraktální charakter. Jejich charakter zůstává stále stejný ve svých principech. To znamená, že existují malé vlnky (krátkodobé změny nálad), ty jsou součástí větších vln, tyto větší vlny jsou součástí ještě větších vln a tak bychom mohli stále pokračovat až k vlnám majícím délku několika století (kladná období – rozvoj antiky, vrchol rozvoje Egypta, záporná období – úpadek Říma atd.). 

Obrázek: Jak probíhá vývoj na kapitálových trzích

 

 

Robert Prechter popsal přesně charakter jednotlivých vln – těch růstových a i těch poklesových. Tento vývoj prakticky odpovídá tomu, co jsem již popsal – tedy od absolutního pesimismu k optimismu a zase zpátky.

Popis charakteristik jednotlivých vln v rámci Elliotovy teorie ukazují dva následující obrázky.

Obrázek : Jak vypadá růstová vlna od dne po cenový vrchol

  

 

Obrázek: Jak vypadá poklesová vlna od cenového vrcholu po cenové dno

 

 

Z hlediska vývoje kapitálových trhů nás zajímají  vlny kratší, než několik století – tedy vlny , které se vyvíjejí maximálně desítky let. Nejdelší z těchto vln jsou nejvíce relevantní pro dlouhodobého investora (vlny o délce 12-20 let). K investičním nebo obchodním záměrům může investor avšak využít i vln daleko kratších, díky fraktálnímu charakteru jsme schopni rozpoznat cenové vlny dokonce na minutových cenových grafech a jsou také lidé (je jich málo), kteří dokáží podle těchto vln obchodovat.

Jestliže tedy takové vlny existují a jejich podstata a charakter je neměnná, pak bychom měli být schopni najít metody, jak tyto vlny rozpoznat, jak změřit stádium vývoje, ve kterém se nacházejí a díky tomu odhadnout směr budoucího vývoje. K tomu jsem také já směřoval při vývoji svých oscilátorů – aby tyto indikátory vyjadřovaly sentiment trhu.

 

Sentiment trhu

Většinu definic uvedených v následujícím textu a podstatnou část o sentiment indikátorech jsem převzal z knihy Charlese D. Kirkpatricka  „Technical Analysis“.

 Sentiment trhu je definován jako „množství čistého optimismu nebo pesimismu“ nějaké skupiny účastníků trhu, přičemž tento optimismus nebo pesimismus se odráží  v ceně daného aktiva. Jestliže je cena aktiva obchodována za cenu, která se významně odlišuje od  „vnitřní hodnoty aktiva“ je to přičítáno na vrub sentimentu trhu. Když se emoce stanou excesívními a ceny se významně odchýlí od toho, co je považováno za normální „správnou“ cenu, většinou nastává obrat cenového vývoje a ceny se vrací k normálu (mean reversion).

Na základě zkoumání psychologie trhu vznikla celá jedna oblast obchodních strategií reflektujících povědomí o tom, že dav se většinou mýlí  a když mají všichni investoři stejný názor, je většinou třeba mít názor přesně opačný – tzv. Contrarian Investing.  Cituji Dr. Martina Zweiga  z předmluvy ke knize Neda Davise „The Triumph of Contrarian Investing“:

„Takže když se dav stane neobyčejně „bullish“, začíná vznikat nedostatek poptávky. Neprofesionálové jsou již zahlceni akciemi a nemají žádnou volnou hotovost, zatímco profesionálové mají peníze, ale žádnou ochotu nakupovat. Poptávka je nasycena a dokonce malé zvýšení nabídky může způsobit krach cen. V takových chvílích je sázka na pokles téměř jistá“ (volný překlad).

Osobně si myslím ještě něco jiného – nejen většina neinformovaných neprofesionálů se mýlí, avšak mýlí se i  většina profesionálů. Proto mohou jako kontrariánský indikátor fungovat různé sentiment indikátory trhu vzniklé na základě průzkumu mezi různými profesionálními poradci. 

 

 

Koncepce sentiment indikátorů

Sentiment indikátory vyjadřují  míru toho, v jakém stádiu je cenový vývoj s ohledem na emocionální úroveň účastníků trhu. S informací získanou ze sentiment indikátoru může analytik nebo investor lépe odhadnout okamžik, kdy emocionální vývoj v jednom směru dosáhl již takové excesivní úrovně, že obrat je pravděpodobný. Emocionální excess (strach, panika) je často nejvyšší na skutečném cenovém dně , kdežto vysoká míra optimismu může přetrvávat řadu měsíců i poté, co nastal cenový vrchol. Proto je jednodušší a často přesnější určení cenového dna, jak  cenového vrcholu.

Odhad sentimentu trhu měří celá řada různých společností a organizací , většinou formou průzkumu mezi respondenty, kterými jsou nejčastěji běžní investoři nebo finanční poradci.

Sentimentu trhu měří avšak i další indikátory, jako je například  PUT/CALL Ratio nebo indikátory volatility (VIX, VXN).

V dalším textu se pokusím srovnat nejznámnější sentiment indikátory s mými oscilátory, abych tak mohl porovnat, nakolik moje oscilátory vyjadřují míru optimismu resp. pesimismu trhu. Všechny indikátory jsem našel na různých veřejně přístupných stránkách. Avšak protože nemám k dispozici historická data, musel jsem sesazovat moje indikátory se sentiment indikátory do jednoho grafu. Proto obrázky nevypadají vždy zcela ideálně a většina sentiment indikátorů je bez uvedení měřítka, avšak při srovnání vývoje to nehraje roli. Důležitý je především  samotný signál – zda-li přišel včas nebo pozdě, zda něco vyjadřoval předem divergencemi (něco jako varování pro investory).

  

Investors Intelligence Advisors Sentiment Index (IIASI)

Organizace Investors Intelligence (www.investorsintelligence.com) poskytuje již od roku 1962 informaci o sentimentu trhu  založenou na vyhodnocení zhruba jednoho sta newsletterů poradenských firem. Vyhodnocuje se stupeň optimismu a pesimismu mezi poradci a to, nakolik očekávají korekci trhu.  Chtělo by se předpokládat, že poradci jako profesionálové  budou ve svých odhadech reativně přesní – avšak opak je pravdou. Vývoj indexu za téměř 50 let ukázal, že poradci se konzistentně mýlí, zejména  při dosažených extrémech trhu. Indikátor je tedy kontrariánský – čím více poradců je optimistických, tím více je pravděpodobné, že jsme blízko vrcholu trhu. Firma Ned Davis Research prováděla výzkum úspěšnosti použití tohoto indikátoru. V letech 1971-2004 zjistili úspěšnost 92%  s anualizovaným ziskem 11.1% při této strategii: Nákup, když index je na minimu ( maximum poradců je pesimistických) a posléze roste , až překročí hodnotu 42% (stále okolo minim). Prodej nastává v okamžiku, když index dosáhne svých historických maxim (extrémní optimismus) a pak klesne pod 67%.

Následující obrázek ukazuje cenu S&P 500, moje indikátory ADEMA a tento sentiment index IIASI. Z hlediska IIASI sentiment indexu je pro srovnání rozhodující množství poradců s BULLISH názorem, který je ve spodní části obrázku znázorněn zeleně (červeně je procento poradců s bearish názorem). Při srovnání tohoto indikátoru s mymí ADEMA indikátory je vidět, jak ADEMA v podstatě přesně zobrazuje sentiment trhu, lépe však vyjadřuje divergencemi rozkol mezi cenovým vývojem a sentimentem. Například ADEMA vrcholila již v dubnu 2007, tedy sedm měsíců před vlastním vrcholem trhu, kdežto vrchol optimismu měřený IIASI  indexem vrcholil až při skutečném cenovém vrcholu v říjnu 2007 (zelená křivka je na maximech 70% poradců bullish).

Obrázek. Index S&P 500, týdenní ceny , indikátory ADEMA (uprostřed) a Investors Intelligence Advisors Sentiment Index (dole)

 

Druhé srovnání  je mezi mým indikátorem síly trhu MCF (market breadth) a IIASI indexem. Můj market breadth indikátor MCF měří sílu trhu prostřednictvím vyhodnocení chování určité skupiny akcií jako celku – kolik z celkového počtu  akcií v danou periodu rostlo, kolik klesalo na ceně ve srovnání s předcházející periodou (den, týden, měsíc) , resp. kolik z nich  se vyskytuje u svých cenových maxim nebo minim. Pokud je cenový růst doprovázen růstem i market breadth indikátorů, znamená to, že je cenový růst zdravý – roste i počet akcií ve skupině, jejichž cena roste a roste i počet akcií, jejichž cena se nachází u svých cenových maxim. Jakmile však začne  indikátor síly trhu MCF klesat, zatímco cena stále roste, je to často předzvěst cenového poklesu. Podle obrázku níže je vidět, že maxima MCF indikátoru korespondují s maximálním optimismem a minima indikátoru zase s pesimismem. Řekl bych, že průběh indikátorů je velmi podobný.

Na stránkách www.investorsintelligence.com je možné zakoupit historická data  o indikátoru IIASI od roku 1963 za 900 USD, roční předplatné za sentiment index činí 169 USD.

Obrázek: Indikátor IIASI a indikátor MCF - srovnání na týdenních cenách 

 

 

 

 

Sentiment Index organizace American Association of Individual Investors (SIAAII)

Organizace AAII sdružuje cca  170000 investorů a denně provádí průzkum mezi svými členy ohledně toho, jak se bude chovat trh během šesti následujících měsíců (zda poroste nebo klesne). Firma Ned Davis Research zjistila,  že pokud se více jak 67.5% účastníků průzkumu domnívá, že trh poroste, , má trh tendenci k poklesu  o 2.8% meziročně. Jakmile procento BULLS kleslo pod 49%, má trh tendenci růst  v průměru 20.6% ročně. 

První obrázek ukazuje market breath indikátor MCF společně s 52-týdenním klouzavým průměrem  SIAAII. Nutno říci, že tyto dva indikátory se na první pohled liší, avšak je to i díky tomu, že se mi ne zcela přesně podařilo sesadit dlouhodobý AAII indikátor do grafu měsíčních cen. AAII indikátor je zakreslen v horní části grafu společně s cenou (růžová barva). Zdroj obrázku AAII indexu (týdenní ceny: http://tal.marketgauge.com , měsíční ceny: http://kirklindstrom.blogspot.com  )

Obrázek: SIAAII a MCF indikátor, měsíční ceny

 

  Obrázek: AAII indikátor a ADEMA, měsíční ceny DJIA indexu.

  

 

 Další obrázek ukazuje tento index  na týdenních cenách.

 

Obrázek: ETF SPY, indikátor MCF a sentiment indikátor SIAAII, týdenní ceny

 

Z předcházejícího obrázku je vidět, že průběhy obou křivek spolu korespondují. Moje indikátory avšak nejsou tak rozkolísané a jednoznačněji vyjadřují extrémní hodnoty.

Poslední obrázek týkající se AAII indexu  ukazuje tento index na týdenních cenách spolu s indikátorem ADEMA. Jedná se o index S&P 500 a období vývoje 2005-2009. Všimněte si rozdílu. U vyskytujících se den trhů AAII index dosahuje skutečných minim bez předcházejících divergencí (maximum respondentů je pesimistických na skutečném dně trhu – červeně zakroužkováno dno indikátoru), kdežto ADEMA již diverguje od ceny růstem (vyjadřuje skrytou akumulaci akcií – černě vyznačeny divergence).

 

 

Sentiment indikátor organizace AAII  je součástí placeného přístupu na tyto stránky. Předplatné se pohybuje v rozmezí 29 – 290 USD ročně, bohužel jsem nezjistil, ve kterém balíčku služeb se nachází tento indikátor.

 

 

 

Sentiment indikátor organizace Market Vane Corporation (www.marketvane.net)

Organizace Market Vane shromažďuje každý týden názory na vývoj cen od zhruba sta poradenských firem z USA. Tato data využívá ke konstrukci tzv. Bullish Consensus Of Stock Index Futures, tento index je pak publikován jednou týdně organizací Barron´s (server, časopis). Ned Davis Research testoval tento indikátor na akciových indexech za roky 1988-1998. Strategie: Nákup v okamžiku, kdy hodnota indikátoru vystoupí z minim nad spodní pás daný jednou směrodatnou odchylkou od patnácti denního klouzavého průměru  hodnoty indikátoru. Tato strategie vygenerovala průměrný roční zisk 17.8%  a úspěšnost signálů dosáhla 82%.

 

 

 

Obrázek: Indikátor Market Vane  a indikátor MCF

 

 

Organizace Market Vane publikuje tyto sentiment indikátory pro jednotlivé trhy počínaje akciemi, přes dluhopisy až po ropu, zlato, stříbro nebo měny. Měsíční předplatné stojí 25 USD (denní zprávy resp. 45 USD (týdenní zprávy).

 

Obrázek: Market Vane sentiment indikátor a indikátor ADEMA

 

 

Indikátor PUT/CALL Ratio (CPC)

Tento indikátor kalkuluje poměr celkového objemu nakoupených PUT opcí během jednoho dne ku celkovému objemu nakoupených CALL opcí na opční burze CBOE v Chicagu. Jedná se o kontrariánský indikátor, jeho vysoká hodnota vypovídá o tom, že investoři jsou pesimističtí (nákupní signál). Naopak historicky nízká hodnota nám říká, že optimismus je na maximech, protože malé množství investorů se zajišťuje proti poklesu trhů nákupem PUT opcí a naopak větší množství nakupuje CALL opce (předpokládají další růst trhů).

Společnost Ned Davis Research vyvinula strategii, která využívá 18-denní PUT/CALL CBOE  Ratio k vygenerování nákupního a prodejního signálu křížením PUT/CALL s linií vyjadřující směrodatnou odchylku od průměru PUT/CALL  (nákup spodní hranice, prodej horní hranice). Strategie má však více podmínek a je popsána v již zmíněné knize Ch. Kirkpatricka „technical Analysis“. Strategie vykázala v letech 1987-2004 roční průměrný zisk 21.3%.

Sám ve svých analýzách používám 18-denní klouzavý průměr CPC.

 

Další obrázek ukazuje CPC indikátor společně s mým oscilátorem ADEMA na denních cenách. V tomto srovnání je ADEMA dost volatilní, avšak její delší verze označená v prostředním grafu jako SumAD (červeně) odpovídá průběhu CPC Ratio, avšak inverzně obrácená (Když CPC klesá, jedná se o bullish signál).

 

 

 

Indikátory volatility

Volatilita je míra rozkolísanosti  ceny aktiva většinou okolo průměrné ceny bez ohledu na probíhající cenový trend. Nejčastějším vyjádřením volatility je směrodatná odchylka od průměru. Historická volatilita je tedy směrodatná odchylka cen  podkladového aktiva od průměru za určitou periodu. Volatilita vyjadřuje také sentiment investorů. Období nízké volatility  bývají spojována s optimismem a sebejistotou investorů. Jakmile se investoři stávají nejistými a nervózními, vzrůstá i volatilita. Během vývoje cen na trzích neustále dochází ke střídání období s vysokou resp. nízkou volatilitou. Protože vývoj na kapitálových trzích nese znaky stádovitého chování investorů, stává se volatilita  do jisté míry předvídatelnou. Jakmile se objeví první známky nervozity, je možné předpokládat, že vlivem davové psychózy se nervozita a tími volatilita rozšíří mezi většinu investorů.  Volatilita tak může vyjadřovat sentiment trhu.

Jako citlivá míra  nervozity nebo naopak spokojenosti a klidu na kapitálových trzích se používá tak zvaná implikovaná volatilita. Mezi nejznámější a nejpožívanější indikátory volatility patří VIX a VXN indikátory. VIX a VXN jsou burzovní symboly pro volatilitu opcí indexu S&P 500 resp. indexu NASDAQ Composite obchodované na opční burze v CBOE v Chicagu. Zatímco historická volatilita se dívá zpátky a měří sentiment zpětně, implikovaná volatilita se dívá dopředu, protože je vypočtená z cen opcí podle Black-Scholesova vzorce. Protože opce samy o sobě umožňují obchodníkům s opcemi uzavřít určitý obchod v budoucnu (např. nakoupit nebo prodat akcie), vyjadřují to, co si obchodníci myslí o vývoji cen na kapitálových trzích do budoucna. Proto když se tito obchodníci chtějí zajistit proti budoucímu možnému poklesu cen na kapitálových trzích, nevyprodávají akcie, ale ve zvýšené míře nakupují PUT opce. Zvýšená poptávka po PUT opcích tlačí jejich cenu nahoru. Protože volatilita podkladového aktiva (akcie) je úměrná mimo jiné ceně opce (to vyplývá z Black-Scholesova vzorce), když známe ceny opcí, můžeme vypočítat tzv. implikovanou volatilitu.

 

Na následujícím obrázku je v dolní části znázorněn indikátor VIX, v horní části pak moje indikátory ADEMA. VIX je inverzní indikátor – tedy růst implikované volatility je většinou spojen s poklesy cen na trzích, pokles volatility  je spojen s růstem cen (a tedy i s rostoucím optimismem investorů). 

 

Obrázek: Indikátory VIX a ADEMA společně s denními cenami indexu S&P 500

 

Závěr:  Sentiment indikátory představují velmi cenný zdroj informací o tom, co si myslí většina investorů nebo poradců o cenovém vývoji určitého aktiva. Protože většina se většinou mýlí, jsou tyto indikátory  v důsledku kontrariánskými – je třeba nakupovat v okamžiku, kdy většina je silně pesimistická a prodávat ve chvíli, kdy opak je pravdou. Většina sentiment indikátorů je zveřejňována formou placeného přístupu.

Moje dva oscilátory (MCF a ADEMA) ukázaly vynikající schopnost vyjádřit sentiment trhu stejně dobře, jako indikátory prezentované v předchozím textu – ostatně to ukázaly obrázky.

 

Petr Fiala