Nejprve statistika za uplynulý týden: DJIA-5,7%, DJT -8%, NDX -7,6%, SP500 -6,4%, DJU -4,4%, HGX -12,5%, HUI -2,6%, AAPL -9,7%, zlato +2,3%, stříbro -1,2%, platina -4,7%, ropa -12,5%, měď -6,2%, 10 letý US státní dluhopis +1.6%.
Trhy zažily obrat trendu. Čtvrtek se určitě zapsal do historických análů jako jeden z nejvíce volatilních dní v historii. Rozpětí maxima a minima u DJIA indexu činilo více jak 10% a takto silný pokles se odehrál v rozmezí několika desítek minut. Koukal jsem ve čtvrtek večer na ty klesající ceny a nevěřil jsem nejprve vlastním očím. Myslel jsem si, že mám snad nějaká špatná data. Bylo to úplně neuvěřitelné. Příslušné obrázky poklesů jsou v sekci krátkých rozborů. Diskutovalo se o tom, jestli šlo o chybu nějakého velkého obchodníka nebo chybu burz. Přemýšlel jsem nad tím a nakonec se přikláním k nejjednoduššímu vysvětlení. V inkriminovaný okamžik prostě nebyli žádní kupci, protože všichni velcí investoři se chtěli zbavit naráz akcií. Trh má za sebou dlouhé období růstu a o SELL signálu patrném na denních cenách jsem psal již cca 14 dní. Navíc k tomu přibyl SELL signál u týdenního indikátoru MACD, jednoho z nejsledovanějších indikátorů vůbec. Příslušný obrázek jsem již publikoval v krátkém rozboru z 6.5. , takže se nebudu opakovat.
Oprávněnou záminkou k výprodeji byl vedle celkové překoupenosti trhů stav na evropských dluhopisových trzích. Řecko je na pokraji bankrotu – to by ještě nebylo tak nejhorší. Nejhorší je to, že se k Řecku přidávají zhoršující se podmínky v dalších zemích nejvíce zatížených dluhem.
Obrázek: Spread mezi německými státními dluhopisy a dluhopisy „hříšníků“. Růstový trend je zřejmý a kdybych měl uplatnit zákonitosti technické analýzy, tak si myslím, že jen tak neskončí. Jinými slovy je možné, že i další země budou mít zanedlouho nakročeny také ke státním bankrotům.

Jaký si z toho činím závěr? Vše směřuje k monetizaci dluhu a k dalšímu znehodnocení Eura.
Ačkoliv hlavním úkolem Evropské centrální banky by mělo být zabránění inflaci a hlavní centrální bankéři nás v tom ujišťují, tyto proklamace zůstanou prázdnými frázemi. Ve skutečnosti jde o to udržet růst kapitálových trhů v chodu, aby finanční elity znovu nepřišly o peníze. Půjde o to zachránit všechny dlužnické státy, protože jinak by banky a jejich bohatí velcí akcionáři přišli o velké peníze – a to nelze připustit. Monetizace dluhu tedy znamená, že dluh bude znehodnocen inflací a stejně tak i úspory obyčejných lidí v bankách, na termínovaných účtech a u stavebních spoření a jiných spořících produktů. ECB dle mého názoru nakonec začne odkupovat od bank dluhopisy problémových zemí, podobně jako to dělala americká centrální banka v USA. Bude to mít dvojí efekt – pokles úrokových sazeb a vysokou inflaci, protože k odkupu budou použita nově vytištěná EURA, jak říkají Američané vzniklá „out of thin air“.
Dalším efektem odkupu bude příliv nové likvidity na kapitálové trhy. Banky totiž získají nové peníze, které ovšem nepoužijí pro úvěrování ekonomických projektů (není co úvěrovat, sami u nás v ČR vidíme, že ekonomická aktivita neroste, podniky skomírají, lidé mají strach a neutrácí peníze). Banky peníze opět použijí na kapitálových trzích. Začne možná vznikat další finanční bublina.
Výsledek bude ten, že veškerý tento „binec“ zaplatí ti nejzodpovědnější lidé, kteří si spoří. Dlužníci se budou mít vždy dobře. A proč tomu nemůže být jinak? Proč není zájem šetřit? Protože dlužníci jsou u moci. Největší majetky jsou vydělávány a získávány akvizicemi různých majetků (firem) na dluh a ti nejbohatší, kteří tyto akvizice provádějí, vždy budou mít zájem na tom, aby ceny aktiv na trzích rostly - jinak by nebyli schopni si na akvizice výhodně půjčovat, protože by nebyli schopni bankám ručit majetkem ( a také vlastní akvizice by ztrácela smysl). Jakmile vznikne stav, kdy další růst dluhu je již neudržitelný, neváhají přenést břemeno nadměrného vzniklého dluhu na ty nejchudší. Mluvím zde trochu jako Karel Marx, ale bohužel je to tak.
Obrázek: DJIA, měsíční ceny – je čas podívat se na dlouhodobé grafy. V grafu vidíme také jeden důvod, proč bych předpokládal po střednědobé korekci další růst trhů – market breadth indikátor MCF vytvořil teprve nové maximum, které je dokonce větší, než maximum z roku 2003. Zároveň vidíme, že dnešní stav oscilátoru MCF odpovídá zahájení korekce na jaře 2004 – oscilátory se kříží v horní poloze.

3. Třetí možností je boční mírně klesající korekční vlna v šikmo ubíhajícím poklesovém kanálu (modré linie)
Mírně bych měl sklon favorizovat variantu číslo 3.
Obrázek ETF DIA, denní ceny

Obrázek: AAPL – minulý týden jsem psal o neudržitelnosti vývoje u akcie AAPL- cíl pro pokles vidím na hranici 200.


Musím připomenout ještě jednu možná významnou věc- existenci tzv. „decennial pattern“. Při zkoumání chování trhů v minulosti bylo zjištěno, že každý rok končící nulou znamenal pro akciový trh problémovou výkonnost. Od roku 1880 do roku 2000 vyprodukoval desátý rok průměrnou ztrátu -7,2%. Navíc se nacházíme ve druhém roce po US prezidentských volbách, což je druhý nejhorší rok z hlediska tzv. prezidentského cyklu.

Obrázek: ETF DIA, 180 min. ceny (datová stupnice neodpovídá skutečnosti) – z obrázku je vidět pravděpodobná příčina čtvrtečního propadu – podpory nevydržely a následně byla spuštěna vlna stoplossů v nebývalém rozsahu. Podpory ovšem nevydržely proto, že na podporách se nenašel dostatečný počet zájemců o koupi akcií – velcí investoři vyprodávali bez ohledu na cokoliv. Situace podle toho to grafu je výhledově převážně poklesová.


Petr
- Verze pro tisk
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Petre pekne jako vzdy, diky, prozatim je inflace jedno velke prani a typenize nalite do okonomiky nejsou jaksi videt, viz prilozeny vyvoj menovych agregatu jakozto jednu z pricin inflace, jako ekonom jenom napul uvitam i do budoucna nejake vysvetleni zavislosti soucasnych kroku vlad jednotlivych zemi na inflaci, vyvoj cen nemovitosti, nezamestnanost atd., zatim mam pocit ze vse dulezite co se v ekonomice deje vede spis k deflacnimu scenari nebo necemu jako v Japonsku....
http://bullandbearwise.com/MoneySupplyChart.asp
Inflace se projevuje zatím jen na kapitálových trzích, do ekonomiky se peníze nedostávají. Pod pojmem deflace chápu snižování kupní síly aktiv - to, co se dnes v reálné ekonomice v ČR děje - klesají ceny domů , zboží i služeb, kromě monopolů (elektřina, voda, plyn- pokles v řádu jednotek procent nepovažuji v tomto případě za deflační, když ropa je na poloviční ceně oproti roku 2008 a zemní plyn dokonce na 30%). Monetární inflace je snižování kupní síly peněz - když bych jako měřítko vzal zlato, pak kupní cena mých úspor se stále snižuje (dokážu za své peníze nakoupit stále méně zlata). Chápu to tak, že v případě státního bankrotui dojde k totálnímu znehodnocení peněz - devalvace může být skoková, v Argentině dosáhla 80% - Peso znehodnotilo proti USD - lidé přišli o úspory. Zároveň v Argentině vzrostla nezaměstnanost na 25% a myslím si, že přesně to může potkat další zkrachovalé země, pokud je nezachrání EU - lidé přijdou o peníze a ještě díky následné krizi zmizí kupní síla - nastane další pokles cen nemovitostí a dalších aktiv, protože lidé nebudou mít za co nakupovat. Inflace vyvolá nakonec deflaci. Nejsem ale asi úplně ten pravý na vysvětlení těchto mechasnismů, chápu to svým vlastním rozumem.
Dobrý den, můžeš mi prosím tě poradit jak teda se mám pojistit proti případné hyperinflaci ??? ... akcie asi při hyperinflaci nejsou moc vhodné ... -))). Ale je špatný, že pokud bych držel zlato - fyzicky(sám na kontrakt na CBOT nemám a normálně má dvojnásobnou cenu oproti CBOT a pokud bych chtěl koupit od zlatníka zlato a pak to prodám jemu tak mě pěkně obere ... -)). Stačila by mě pokud bych chtěl investovat do kovů(nejlepší skladovatelnost) ... třeba taková měď, ale to mě asi stejně klesne spolu s akciema a atd. ...
Myslím si, že k hyperinflaci je dlouhá cesta. Z toho snad není třeba mít nyní strach. Spíš z pomalého procesu. Inflace bude pomalu ohlodávat úspory. ČNB bude zřejmě nucena uvolňovat měnovou politiku po vzoru EU. Pro dlouhodobého investora, který chce zachránit a zhodnotit svoje úspory vidím jako nejlepší kombinaci od všeho trochu - zlato a stříbro, ne průmyslové kovy, v této chvíli i US státní dluhopisy, možná pár dlouhodobě zajímavých akcií. Velkou část osobně držím v pozemcích v ČR (vlastně největší). Jako smysluplné vidím stále investice do bytů a bytových domů, které lze pronajímat k účelům bydlení (v dobrých lokalitách). Myslím, že má smysl dnes investovat i do orné půdy, která má šanci časem (i zadlouho) přeměnit se na stavební pozemky. Co se týče zlata a stříbra - nenakupoval bych naráz, ale využíval bych propady ceny- postupně. Pro dlouhodobé zajištění je možná lepší fyzické zlato a stříbro (pruty, mince). Zajímavé jsou však investice do všeho, co uchová hodnotu, tedy například i umění nebo vína. Ale tomu člověk musí rozumět. Avšak jak jsem již několikrát uvedl - myslím si, zatím akciové trhy převážně (po předpokládané korekci) porostou.
petr: moc děkuji ...