V tomto článku se budu zabývat  tím, zda-li existuje symetrie v cenovém vývoji na kapitálových trzích a pokud ano, tak jak jí využít ku svému prospěchu. Pro mnoho zkušených a sečtělých investorů to asi nebude nic nového, ale článek je určen i těm lidem, kteří se s kapitálovými trhy setkávají poprvé.

Existuje jedna teorie nazvaná Random Walk Theory (teorie náhodné procházky), která předpokládá, že veškerý vývoj na kapitálových trzích je náhodný a že tudíž není možné předvídat budoucí cenový vývoj a díky tomu z předpovědí nějak profitovat. Zastánci této teorie tudíž zavrhují veškeré metody technické analýzy (TA), protože veškeré matematicko –statistické indikátory používané v TA jsou k ničemu, pokud odráží minulý vývoj náhodného jevu. Stejně tak tito lidé tvrdí, že obchodování na základě rozpoznávání cenových formací je blbost, protože ještě nikdo nedokázal matematicky dokázat existenci těchto formací. Já si myslím, že to, že neexistuje matematický důkaz, neznamená, že cenové  formace neexistují a nelze je využít. Hlavní odpor vůči všemu spojenému s technickou analýzou vychází z řad akademických ekonomů, kteří se zřejmě vždy cítili jako jediní povolaní vysvětlovat vývoj na kapitálových trzích. Jejich teorie, jako je již uvedená  RWT nebo druhá taková EMH (Efficient Market Hypothesis) byly bohužel vymyšleny v prostředí vysokých škol, zcela odtrženy od reality.   To se ukázalo ve chvíli, když dva významní američtí akademici, ekonomové a držitelé Nobelovy ceny Myron Scholes a Robert C. Merton, vytvořili na základě svých teorií obchodní arbitrážní model pro hedge fond LTCM. Podle svých teorií  autoři předpokládali minimální riziko  spojené s používáním modelu v praxi. Tento předpoklad se v roce 1998 ukázal jako chybný a fond LTCM  zbankrotoval. Tato událost zahýbala  v roce 1998 podstatným způsobem s celým kapitálovým trhem. Problém s ekonomickými teoriemi je ten, že v praxi to vypadá , že se trhy ekonomickými teoriemi vůbec neřídí, proto žádné takové teorie nelze aplikovat. Nelze vymyslet teorii a pak se ji snažit napasovat na kapitálový trh.

Dnes se naopak ukazuje , že vývoj  trhů je psychologický fenomén. Na trhu se potkávají miliony investorů a spekulantů a hlavní hybnou silou je jejich vzájemná interakce zapříčiněná jakousi agregátní psychologií trhu. Když převažuje optimismus mezi účastníky trhu, ceny rostou, když pesimismus, trhy klesají.     

Doporučil bych těmto nevěřícím, aby si přečetli životní příběh tradera Dana Zangera (určitě k mání na internetu), který dokázal na základě rozpoznávání korekčních cenových  formací zhodnotit během dvou let svoje portfolio z počátečních 10775 USD na 42 000 000 USD (v letech 1998-2000). 

Pokud tedy cenový vývoj není náhodný (o čemž jsem přesvědčen), pak existují cenové formace a pak také existují možná vztahy mezi jednotlivými vývojovými fázemi  cen.

Cenová symetrie, tedy téma dnešního mého článku, souvisí poměrně významně s cenovými formacemi patrnými v grafech.

Abych se mohl vůbec dostat k tématu, musím na to jít trochu zeširoka, protože musím říci, o co své předpoklady a závěry opírám.  Tak tedy budu vycházet ze dvou teorií, které pokládám za nejvýznamější  filosofickou základnu pro využití metod technické analýzy – Dowovu teorii a Elliotovu teorii.  Charles Dow , podle něhož je dnes nazván akciový index Dow Jones, již před sty lety předpokládal, že cenový vývoj neprobíhá náhodně, ale že v cenách lze odhalit jakýsi vývoj převážně jedním směrem – trend. Určil tři druhy trendu, z nichž ten nejdelší označil jako primární trend, který může trvat několik let. Vedle primárního trendu dle Dowa existují  další trendy nižšího řádu, které jsou kratší a které představují korekční fáze hlavního trendu.  Ralph N. Elliot ve třicátých letech minulého století navázal na Dowovu teorii  a podrobným studiem cenového vývoje přišel s teorií, že cenový vývoj se odehrává ve specifických cenových formacích odrážejících interakci lidí v prostředí trhu, jejich psychické stavy a jejich rozhodnutí. Vývoj kolektivní lidské psychiky probíhá od absolutního pesimismu po absolutní euforii v určitém rytmu. Tento rytmus způsobuje vývoj cenových vln a formací.  Formace vln se vyvíjí ve stále stejných opakujících se sériích pěti vln růstových a tří vln korekčních. Vztah pěti ku třem zajišťuje neustálou progresi. Elliot na rozdíl od Dowa definoval daleko více velikostí jednotlivých vln, přičemž kratší vlny jsou součástí vln vyššího řádu. Vlny nejvyššího řádu ještě rozpoznatelné na současných cenových grafech jsou řádu  Supercycle, ten poslední začal v roce 1932 a skončil pravděpodobně v roce 2000. Vlny nejnižších řádů můžeme vidět na minutových cenových grafech. Podstatnou skutečností je fakt, že cenový vývoj má fraktální charakter a proto malé vlny  svou strukturou jsou nerozeznatelné od větších vln a skládají tyto větší vlny.

Scéma cenového vývoje podle Elliotových vln

Elliotovu teorii rozvinul v sedmdesátých letech minulého století Robert Prechter,  který je dnes majitelem jedné z nejvýznamějších firem zabývajících se analýzou trhů a předpověďmi vývoje.

Zastánci Efficient Market Hypothesis (EMH) pokládají Elliotovu teorii za pavědu. Nechci tyto lidi přesvědčovat. Kapitálové trhy jsou nejlepším soudcem efektivity různých přístupů k investování a říkám si, že je velké štěstí, že stále bude existovat dost naivních lidí, kteří budou věřit v efektivitu trhů tak, jak je prezentuje EMH – tedy že trhy okamžitě zohledňují každou dostupnou informaci, že jsou absolutně racionální, že nelze získat v totálně konkurenčním prostředí žádnou výhodu, protože trh neustále v každý okamžik správným způsobem oceňuje všechna aktiva. Dokud budou existovat investoři naslouchající radám zastánců EMH, bude neustále na trzích existovat dostatek příležitostí, jak na chybách těchto bláznů vydělat peníze.

Trhy skutečně zohledňují každou dostupnou informaci , avšak bohužel naprosto neracionálně. Většina lidí k tomu, aby jednala na trzích zcela racionálně, nemá příslušné vzdělání, ale zejména  i vzdělaní lidé, kteří činí svá rozhodnutí pod neustálou hrozbou prodělku na straně jedné a vidinou zisku na straně druhé, ve svých investičních rozhodnutích nejsou vůbec racionální .  Velká spousta investorů  nerada přejímá odpovědnost za svoje vlastní jednání, lidé raději naslouchají radám druhých, aby nemuseli sami činit významná rozhodnutí. Jinými slovy lidé se schovají do davu a dělají to, co dělá většina – když většina nakupuje, nakupují také a při prodeji stejně tak. Výsledkem je typické stádovité chování většiny  mající za následek iracionální cenové excesy při vývoji trhů – na jedné straně cena aktiv někdy roste do úplně nesmyslných výšin (viz například v létě 2008 cena ropy na 150 USD, jindy zcela nesmyslně klesá (viz dnes cena ropy okolo 44 USD). Toto chování davu se projevuje vývojem cenových vln ve vlnách, které popsal Ralph Nelson Elliot a následně rozvinul  v komplexní teorii Robert Prechter. 

Teorie se může jevit jako pseudovědecká, avšak podívejmě se na praktické výsledky. Robert Prechter se v roce 1984 zúčastnil mistrovství USA v tradingu a po čtyřech měsících vyhrál  v sekci opcí se ziskem 444%. V osmdesátých letech se stal natolik proslulým svými přesnými předpověďmi, že byl vyhlášen editorem Timers Digest  R. Jamesem nejlepším předpovídatelem trhů v celé historii  (služba, která publikuje rating poradců), podobně Hulbert rating service vyhlásila v roce 1993, že Prechter překonal třináct let po sobě index Wilshire 5000, přičemž s polovičním rizikem. Legendární George Soros  v novinách New York Times označil Prechtera za muže, jehož komentáře k vývoji trhů samy o sobě mohou tyto trhy ovlivnit, podobně se vyjádřil časopis USA Today v říjnu 1987. Tolik tedy k zakladateli moderní Elliotovy teorie.

Zpátky tedy k této teorii. Elliotova teorie předpokládá, že jednotlivé vlny jsou z hlediska doby vývoje a zejména velikosti růstu resp. poklesu ceny spojeny mezi sebou určitými vztahy, tyto vztahy lze využít k předpovědi budoucího vývoje. Vztahy mezi vlnami reflektují takzvaná Fibonacciho čísla. Leonardo Fibonacci byl italský matematik, který poprvé definoval iracionální číslo fí, tedy 0.618. Je to jediné číslo, pro které platí , že když k němu přičteme jedničku, dostaneme jeho inverzi (1/ 0.618). Proporce fí známá také jako zlatý poměr  se projevuje v mnoha přírodních i společenských jevech a definuje také takzvanou zlatou spirálu. Proporce zlatého řezu má například vodní vír, hurikán, šnečí ulita, šroubovice DNA, galaxie, mořské vlny. Stoupenci Elliotovy teorie přišli na to, že řadu Fibonacciho poměrů lze nalézt i ve vývoji cen na kapitálových trzích. Existují tedy i další poměry, nejčastěji se vyskytují 0.618,0.382, 0.50, 1.618.

Konečně se dostávám k praktické stránce. Vývoj cen na kapitálových trzích se skutečně může jevit jako náhodný, avšak pouze těm, kteří nikdy pořádně ceny na trzích nestudovali. Já naopak na několika konkrétních příkladech ukáži, že za zdánlivým chaosem se skutečně skrývá  určitý systém. Interpretace jednotlivých vln a poměrů však není jednoduchá a ani já nejsem žádný expert . Avšak právě proto, že nejsem žádný poradce, so mohu dovolit vyjádřit svoje názory bez obav, že si pokazím reputaci. Kdyby však bylo jednoduché jednotlivé vlny odhalit a předpovědět, každý účastník trhu by mohl vydělávat miliony a to nejde. Většina musí prodělat, aby někdo jiný mohl mít zisk.

První obrázek, který prezentuji, znázorňuje  Dow Jones Transportation Index v letech 1990-2005. Na obrázku je vidět růst od dna čtvrté primární vlny (1990), po které následoval vývoj páté vlny.  Neexistují zcela jednotné názory na číslování jednotlivých vln, to však není podstatné. Mým cílem je ukázat vztahy mezi vlnami. První vztah: Délka korekční vlny s počátkem na vrcholu trhu dne 30.4.1998 a koncem 31.3.2003 odpovídá svým poklesem přesně hodnotě 0.618 krát délka předchozí růstové vlny počínaje 31.10.1990. Tak tedy jestliže celá vlna od 31.10.1990 do vrcholu 30.4.1998. Časová délka vývoje vlny taktéž odpovídá délce 0.618 krát délka předchozí vlny. 

Na dalším obrázku vidíme vývoj indexu ^DJT od podzimu 2002 do počátku 2008, tedy celý cyklický růstový trh.  Z obrázku je patrné, že sekvence vln odpovídá pěti primárním Elliotovým vlnám, přičemž třetí vlna je prodloužená a je sama složena ze střednědobých vln (nižšího řádu, uprostřed obrázku). První primární vlna se vyvíjela 10 měsíců, stejně jako pátá primární vlna. Délka první vlny (ve smyslu ceny ) byla 1402, délka páté vlny byla 1386 (rozdíl 1%). Vlny jsou prakticky stejné, čímž je naplněna jedna z důležitých pravidel- první a pátá vlna jsou často souměrné.

Další vztah: Délka páté vlny je  61.8% délky třetí vlny.

Další obrázek představuje akciový index Nasdaq 100. Na obrázku vidíme vrcholovou formaci velkého trojúhelníku (TRIANGLE), jehož vývoj začal v říjnu 1999 a skončil průrazem linie podpory trianglu v říjnu 2000. Výška trianglu od počátku do nejvyššího bodu je 2516, tedy úplně stejně, kolik činila následná korekce od místa průrazu trianglu po nejnižší cenové místo v říjnu 2002. Časové hledisko: Když v říjnu 1998 skončila korekce trhu následující neblahé události toho podzimu, zejména vyhlášení platební neschopnosti Ruska a krach hedge fondu LTCM, trhy začaly opět růst. Tím skončila jedna korekce (která ani jako korekce nevypadá, ale tak vypadala celá devadesátá léta). Délka poklesu od března 2000 do října 2002 představuje 161.8% délky růstu od října 1998 do března 2000.  

Na následujícím obrázku je stejný akciový index, tentokrát i s korekční růstovou vlnou, která šla proti předcházejícímu poklesu probíhajícímu v letech 2000-2002.  Výška korekční vlny je 38.2% předcházejícího poklesu (Fibonacciho poměr). Do obrázku jsem zakreslil  i  linie, které pokládám za významné z hlediska dalšího vývoje. Modře je znázorněn současný cenový kanál, červeně a zeleně pak úrovně významných podpor. Zelená svislice pak ukazuje okamžik, kdy by nastala časová souměrnost – délka poklesu bude stejná, jako v letech 2000-2002. Tato událost nastane v červnu 2010. Musím ovšem podotknout, že časové vztahy jsou nejméně spolehlivé, nelze je beze zbytku pokládat za jisté. Vše je otázka pravděpodobností. Vždy budou existovat jiné alternativy vývoje.

Nyní si dovolím ukázat současný vývoj DJIA a naznačit možné scénáře vývoje. Cena se nyní pohybuje v sestupném kanálu připomínajícím koncovou diagonálu. Obecně diagonála vždy  představuje dlouhodobě neudržitelný cenový vývoj v jednom směru (neudržitelný až v konečných fázích)  a proto při poklesu cen je v konečném důsledku pozitivní, po ní následuje růst ceny. Avšak tak ještě nejsme. Pokud bude vývoj v tomto duchu pokračovat, měla by cena znovu klesnout na spodní linii vymezující kanál. Jako možnou úroveň podpory jsem stanovil hodnotu 6126, protože to by představovalo pokles od úrovně podpory 7948. Je třeba brát tuto hodnotu jako přibližnou. Hodnota 1822 opět vychází ze souměrnosti vln. Je to délka poklesu od úrovně podpory zformované během července až září 2008 na úrovni 11000 a úrovně rezistence konsolidace probíhající v říjnu až prosinci. 

Následující obrázek znovu ukazuje index ^DJT. Opět vidíme celou řadu vztahů mezi vlnami.

Vypadá to tak, že růstové korekce trvají většinou 61.8% času vývoje, po který se vyvíjela předchozí poklesová vlna.

Dvě linie zakreslené pod cenovými dny vyvíjejícími se od poloviny roku 2007 ukazují, kam až by mohla poklesnout současná tvořící se poklesová pátá impulsní vlna. Zelená tečkovaná svislice je spíše orientační časový údaj. Na délku období bych až tak nesázel, to se uvidí při konkrétním vývoji situace. 

Obrázek ukazuje index těžebních společností ^HUI. Ačkoliv tyto akcie zažily v posledních týdnech asi největší nárůst ze všech, nyní opět vypadají na pokles. Tomu odpovídá i struktura vln.

Další obrázek ukazuje stejný index, ve kterém opět můžeme najít celou řadu vztahů. Například první pokles z cenového vrcholu 17.3.2008 představoval 0.618 délky předchozí vlny , která začala 16.8.2007. Druhý příklad je hodnota, na kterou proběhla současná korekce předchozích silných poklesů probíhajících v období 26.6.-24.10.2008. Tato korekce měřila přesně 50% délky předchozího poklesu (opět Fibonacciho poměr).

Poslední obrázek je akciový index ^XOI složený z akcií ropných společností. 

Jaké vztahy u indexu ^XOI existují: Současná výška třetí střednědobé vlny (vývoj probíhal 23.5.-21.11.2008) činí 138.2 % předchozího růstu, který započal koncem září 2007 a skončil na vrcholu ceny 23.5.2008 (vyznačeno zelenou horizontální linií ve spodní části grafu). Délka poklesu přitom činila 50% délky předchozího růstu.( Trhy většinou klesají rychleji, než když rostou ).  Pro budoucí vývoj považuji za významnou úroveň výšky předchozí vlny krát 1.618% (černá tečkovaná horizontála ve spodní části grafu). Sem by až mohla dopadnout cena.

To je vše. Všechny informace je třeba brát jako orientační, protože trhy se mohou vyvinout i nějak jinak. Důležité je sledovat aktuální vývoj na trzích a podle toho přizpůsobit eventuelně názory na vývoj. Avšak tyto informace mohou být určitým vodítkem pro investora, co lze  v blízké  budoucnosti očekávat. Je jasné že se mohu i mýlit v odhadu, takže každý by měl používat tyto informace na vlastní nebezpečí. Dno trhu se však po propadech cen, které proběhly tento a minulý týden,  nedá očekávat v několika příštích dnech. Spíše je to zřejmě otázka několika týdnů. Na  to usuzuji nejen z výše uvedených Fibonacciho poměrů a formací, ale i z vývoje market breath indikátorů trhu, jako je Nasdaq Sumation Index a jiné (viz předchozí článek), které zřejmě nyní vrcholí.

Petr Fiala