Chtěl bych ukázat na způsob využití tří různých principů k dosažení nejdůležitějšího cíle - ke zjištění nejpravděpodobnějšího okamžiku, kdy končí nebo začíná nějaká růstová nebo poklesová vlna. Každý ze tří indikátorů kvantifikuje  dění na určitém trhu z odlišné stránky - dohromady by mohly poskytnout cennou informaci.
Nejprve připomenu princip jednotlivých indikátorů.
MSI - měří vnitřní sílu akcie - maximum indikátoru ukazuje na to, že cena může být slabá, ale vnitřní procesy  (vztahy mezi cenami O,H,L,C) ukazují na vnitřní sílu, což je předpokladem růstu. Toto měření probíhá pro 4 akciové indexy - DJIA, NDX100, DJT a SPX. MSI je souhrnem této vnitřní síly nebo slabosti za všechny 4 indexy.
Rozdílový indikátor smart - dumb money - je vytvořen jako rozdíl objemového market breadth indikátoru BVI, který je založený na měření kladného a záporného objemu (tedy objemu spojeného s růstem resp. poklesem cen akcií v určité skupině). Jako smart money v tomto případě označuji BVI vytvořený z cen akcií, používám v tomto případě BLUE CHIPS -  např. akcie obsažené v indexu DJIA. BVI pro dumb money je vytvořen z cen uzavřených podílových fondů. Do těchto fondů neinvestují profesionálové, ale amatéři - lidé z ulice, kteří nemají většinou dostatečné vzdělání a ani přehled o tom, jak to na kapitálových trzích chodí. Proto většinou nakupují v době nejméně vhodné - když si o tom přečtou někde v novinách nebo slyší v rádiu (případně od souseda),  jak je nyní výhodné investovat, protože ceny rostou. Jenže v době, kdy se o něčem začne psát ve sdělovacích prostředcích bývá pozdě - na tento okamžik čekají profesionálové, kteří chtějí inkasovat zisky z rostoucích cen akcií a tedy touží prodat své akcie před eventuelní korekcí trhů.
Z vývoje rozdílového BVI indikátoru lze vysledovat tyto informace:
      1. Profesionálové bývají nejvíce pesimističtí v blízkosti cenových vrcholů a jakmile začnou ceny na akciových trzích klesat, začínají nakupovat  a nakupují po celou dobu poklesů trhů. Profesionály rozumím v tomto případě investiční banky typu Goldman Sachs. To, že profesionálové nakupují během poklesů trhů se projevuje mimo jiné i u COT reports u nejrůznějších aktiv, nejen akciových indexů. Proto také během poklesů cen klesá objem Net Short pozic u Commercials (relativně rostou LONG pozice). Profesionálové jsou nejvíce optimističtí (tedy nejsilněji nakupují) u cenových den. Své LONG pozice jim se ztrátou v tu chvíli prodávají drobní investoři z ulice, kteří jsou na cenových dnecj nejvíce pesimističtí.
      2. Jakmile jednou profesionálové nakoupí akcie, již je neprodávají - vyjma vyjímečných situací, jako bylo září 2008. V té době to vypadalo tak, že jsou trhy na typické cenovém dně jedné poklesové vlny. Vypadalo to tak i podle optimismu profesionálů a drobných investorů - první skupina byla optimistická a nakupovala (to je typické pro cenová dna), ta druhá byla pesimistická a prodávala. Tentokrát se však profesionálové spletli v úsudku. Trhy nerostly a protože drobní investoři nenakupovali (byli pesimisty), neměl od profesionálů kdo jejich LONG pozice nakoupit v okamžiku, kdy zjistili, že se fatálně spletli a že trhy budou nadále klesat. Proto také byly cenové poklesy tak silné - myslím si , že toto je ten pravý důvod).

Obrázek: Rozdílový BVI indikátor v roce 2008 rozdíl SMART -DUMB  money je vyjádřen indikátorem uprostřed. Zakroužkovaná maxima svědčí o maximálním rozdílu optimistických profesionálů a pesimistických lidí z ulice.

        3. Drobní investoři jsou pravým opakem profesionálů - nakupují na cenových vrcholech a prodávají u cenových den. To se projevuje v kolísání rozdílového SMART - DUMB money indikátoru.

Posledním členem zahrnutým do rozboru je market breadth indikátor založený na ACD indikátoru. ACD indikátor je citlivý na vnitřní akumulaci nebo distribuci akcie. Je dost podobný RSI indikátoru s tím rozdílem , že je neohraničený a začíná většinou růst nebo klesat o něco dříve, než RSI.

Obrázek: Index DJT - z obrázku indexu DJT v roce 2009 je patrné, že cenová dna se dost často vyskytovala v okamžiku, kdy rozdílový indikátor měřící optimismus resp. pesimismus investorů byl na maximech, MSI se nacházel spíše v horní části grafu (ideálně u svých maxim) a market breadth indikátor v dolní části grafu se prolamoval vzhůru skrze poklesovou trendovou linii. 

 Z předchozího obrázku avšak také můžeme vidět, že někdy MSI indikátor selhal v určení cenového dna - např. v březnu 2009. Stejně tak určení cenového vrcholu podle rozdílového indikátoru bylo obtížné , protože v extrémně nízkých hodnotách se pohyboval po dlouhou dobu (12/2008, 4-5/2009). Proto mě napadlo, že by bylo možné sečíst obě hodnoty MSI a rozdílového indikátoru, protože oba dosahují přibližně stejného rozmezí hodnot. Výsledný indikátor jsem ještě vylepšil tím, že jsem do něj zakalkuloval HILO indikátor, vyjadřující taktéž velmi spolehlivě vrcholy optimismu investorů. Vznikl tak kompozitní indikátor MSI- SMART-DUMB DIFFERENCE - HILO -viz další obrázek.

Obrázek: Výsledný kompozitní indikátor - rok 2009 - tento indikátor poměrně přehledně ukazuje na okamžiky, kdyje nejpříhodnější začít nakupovat akcie - kdy je pesimismus drobných investorů největší, optimismus profesionálů nejvyšší, vnitřní akumulace akcií zesiluje a market breadth indikátory začínají ukazovat na okamžik, kdy začíná převažovat růst nad poklesy cen v dané skupině akcií.

Nyní podobné obrázky pro rok 2010
Obrázek: DJT a 3 jednotlivé indikátory

 Obrázek: Kompozitní indikátor

Všechny tyto indikátory budou jednoho dne součástí mých nových stránek. Pak bude možné, aby si každý takovou analýzu provedl sám.Za zmínku ještě stojí fakt, že k datu 6.10.2010 se situace podle stavu indikátorů začínala nachylovat v neprospěch růstu trhů. Přesto si myslím, že by růsty mohly ještě chvíli vydržet - podobně jako mezi únorem a dubnem 2010, kdy počátkem března byla obdobná situace, jako je dnes a trhy přesto nadále rostly ještě poměrně dlouho.

Petr Fiala