Základní seznámení s MSI

Market Strenght Indicator (MSI)

Přemýšlel jsem poměrně dlouho nad tím, jak tento indikátor měřící sílu trhu charakterizovat. Faktem totiž je, že prozatím nemám velký zájem  odhalit  moc principy fungování, protože tato idea by mě jednou mohla živit. Cením si jej velmi vysoko, pravděpodobně je  mezi dvěma nejlepšími mými nápady za celých 5 let, co intenzivně  studuji a analyzuji kapitálové trhy.  Možná jednou řeknu více, ale nyní budu spíše skromný. MSI indikátor tak trochu může připomínat  měření síly divergencí – ale není to úplně tak, je to jen přibližná podobnost.

Tak tedy: MSI  je unikátní v tom, jakým způsobem měří sílu trhů. Myslím si, že nic podobného zatím nikdo veřejně neprezentoval (alespoň o tom nevím). Můj indikátor je sice založen na cenách akcií (indexů), ale není možné říci, že jeho hodnoty  jsou počítány klasickým způsobem, jako u jiných indikátorů , kupříkladu RSI nebo MACD. Nechci moc napovídat a dávat tím návod konkurenci.  Musí stačit, když prozradím, že k výpočtu používám více  akciových indexů, konkrétně pro tuto představenou variantu  DJIA, NDX100, DJT a SPX.  Mohl bych však použít i jiné indexy nebo dokonce pouze akcie – například leadery trhu, což se mi osvědčilo při letmém testování strategie na hodinových a 15-minutových cenách. Když jsem testoval tento indikátor na cenách v letech 1933-1956, zvolil jsem pouze 3 indexy – DJIA, DJT, DJU, přičemž DJIA jsem započetl dvakrát.

Vytvořil jsem dvě podvarianty MSI – MSI_S a MSI_R.  Obě vyjadřují téměř to stejné. Zatímco MSI_R je absolutní hodnota indikátoru (skutečná reálná hodnota) , MSI_S jsem zkonstruoval jinak. Každému ze čtyř indexů jsem u S varianty přiřadil stejnou váhu, aby vysoká hodnota jednoho z nich neovlivnila celkovou hodnotu. To se může stát u MSI_R – kdy jeden velmi silný akciový index by mohl způsobit, že trh jako celek bude působit velmi silně, ve skutečnosti tři zbylé indexy budou slabé. Občas k tomu dochází. U MSI_S jsem stanovil maximální hodnotu pro každý index +2 (při extrémně vysokých hodnotách R složky pro daný index) a  minimální hodnotu -2 (při extrémně nízkých hodnotách R-složky). Vyjímku jsem učinil u indexu Nasdaq 100, který považuji za vůdčí index a stanovil jsem rozpětí hodnot +3 - -3. Výsledná hodnota MSI_S je součtem dílčích hodnot, pohybuje se tedy v rozmezí -9 až +9 (pro 4 indexy). Tím však výpočet MSI_S nekončí. Abych přece jen promítl absolutní výši R složky , přičetl jsem k takto vytvořenému indikátoru 1/10 hodnoty R.  MSI _S se tak reálně pohybuje v rozmezí +20 až -20. Hodnoty nad 12 a pod -12 jsou extrémní.

Signály o síle nebo slabosti trhu jsou tak do jisté míry nezávislé na klasických indikátorech a mohou se objevit kdekoliv – u vrcholu trhu i na dně trhu , nezáleží na tom, zda je RSI překoupený nebo přeprodaný. Tato nezávislost na klasických indikátorech z něj činí velmi cenný nástroj do každé strategie. MSI_S nabývá hodnot teoreticky mezi -50 až 50, avšak maximální hodnoty, které jsem zaznamenal, byly v rozmezí -23 + 23. Hodnoty nad +15 a pod -15 jsou vzácné. Čím  většího extrému MSI dosahuje (čím je vzdálenější od nulové hodnoty), tím větší je síla trhu (plusový výkyv) nebo slabost (mínusový výkyv). 

Maximální zjištěné hodnoty pro MSI ze čtyř indexů:

                               MSI_S         MSI_R

Denní ceny:        +23 – 21      +108 - 87

Týdenní ceny:     +16 – 18      + 59 - 72     

Měsíční ceny:      +17 -15        +60  -50

Nejprve první obrázek. V horní části vidíme MSI_S indikátor v podobě histogramu. Signál o síle trhu jsem promítl i do svíček v grafu – červená barva vyjadřuje slabost, zelená sílu. V dolní části je pak klasický indikátor RSI(11) a jeho lineární regrese /Linr reg(11,20)/  a také klouzavý průměr RSI MA20. V další části budu srovnávat obchodní strategie s využitím právě těchto  indikátorů  + MSI (resp. bez MSI).

Obrázek 1: MSI_S indikátor, denní ceny (síla trhu zeleně, slabost červeně)

Hlavní výhoda MSI: To, co já vidím jako klíčovou výhodu oproti jiným indikátorům, pomocí kterých analyzujeme trh, se může některým čtenářům zdát jako banální – je to nulová nebo záporná korelace s jinými indikátory.  Říká se a je to asi pravda, že všechny indikátory založené svým výpočtem na ceně mohou vyjadřovat pouze to stejné, pouze každý trochu jinak – a proto jsou mezi sebou  vzájemně velmi vysoce korelované a proto také nelze získat nijakou zvláštní výhodu používáním nějakého jiného, lepšího indikátoru. Jinými slovy k podobným obchodním výsledkům dospějeme jak používáním například MACD indikátoru, tak RSI.    Avšak nyní mám k dispozici indikátor skryté síly nebo slabosti trhu, který sám o sobě jako jedna jediná proměnná prokázal při testování na historických denních datech za posledních 24 let vynikající výsledky, jehož korelace s ostatními indikátory je dokonce záporná. Pokud  bychom tedy spojili tento indikátor s nějakou dobrou strategií založenou na klasických postupech (např. indikátorech), získáváme velikou výhodu  z hlediska kvality signálů.

Obrázek 2.  Korelace mezi indikátory

V předcházejícím obrázku jsou zobrazeny výsledky testu  korelací mezi indikátory. Testoval jsem korelaci za tisíc dní počínaje 14.10.2009 – indikátoru RSI s MACD, Slow Stochastic, CCI a Ultimate oscilátoru a mého indikátoru MSI_S s těmito indikátory .

Výsledek? Průměrná korelace mezi klasickými indikátory je 0,795 (tedy velmi vysoká, hodnota 1 je dosažitelné maximum), kdežto průměr mezi mým MSI a ostatními indikátory je mínus 0,23. To značí nezávislost až mírně opačnou korelaci. Pokud nám tedy nezávislé až mírně opačně se chovající dva indikátory dají stejný signál, má tento signál dvojnásobnou váhu.

 Vlastnosti MSI:

            1. Nejvíce extrémní hodnoty se často objevují na skutečných vrcholech nebo dnech trhu nebo alespoň v jejich blízkosti. Jedná se o hodnoty MSI >15 nebo<-15.   Spíše vyjímečně se tyto vysoké hodnoty objevují během samotného trendu (například hodnota MSI >+15 potvrzující právě probíhající uptrend. V naprosto ojedinělých případech se extrém objevuje v úplně špatném okamžiku (např. indikace síly trhu se objeví na vrcholu nebo slabosti trhu u dna).

Obrázek 3 : Síla trhu v roce 2009 – extrémní hodnoty MSI_S – vidíme, že ne zcela každá projevená slabost nebo síla trhu skončí poklesem (takto vznikají negativní nebo pozitivní divergence).

Obrázek 4: Síla trhu v roce 2008 – extrémní hodnoty MSI_S

Obrázek 5: Síla trhu dle MSI_S v roce 2007 – extrémní hodnoty

Co je již extrémní hodnota je relativní. Záleží na tom, v jaké strategii hodlá trader MSI uplatnit a jakým způsobem. Když bude považovat za extrém hodnoty MSI_S v rozmezí  -15 a +15, dostane relativně velmi málo signálů. Když zvolí úroveň pro denní ceny  -10+10, bude mít signálů více, avšak také s více chybnými signály. Je také nutné říci, že zdaleka ne vždy se nejsilnější a nejvíce extrémní hodnoty objevují na dnech nebo vrcholech trhů.

Zde jsou výsledky testu pro index S&P 500 za období 1.1.1988-10.10.2009, kdy jediným kritériem pro nákup či prodej byla hodnota MSI_S indikátoru.  Nákup se odehrál den poté, co MSI překročila hodnotu +15. Prodej se odehrál tehdy, když MSI_S klesla pod -10.

Indikátor má úspěšnost 79%. Samozřejmě , že se vyskytnou i špatné signály, ale toto není celá strategie. Je to pouze velmi důvěryhodný prvek ukazující případnou slabost nebo sílu trhu v okamžiku, kdy z jiných indikátorů nepozná trader nic (např. nepozná slabost , když RSI je na nákupním signálu – výsledkem je ztráta, protože RSI selhal).

Obrázek 6: Výsledky testu pro index SPX (1986-2009)

Zkoumal jsem podorbně jeden signál za druhým, abych zjistil, kolik z nich bylo úplně špatných nebo  se trefilo spíše do vrcholu trhu, než do jeho dna.. Výsledky jsou v tabulce.

Pouhé čtyři signály jsem označil jako vysloveně špatné  (3.1.2002, 7.1.2000, 3.4.1987 a 3.12.1987). Tyto signály se vyskytovaly v oblasti cenových maxim nebo během downtrendu, kdy se cena prakticky nedostala nad nákupní cenu.  Výskyt signálu síly trhu v oblasti cenových maxim nemusí být vyloženě špatný – naopak – může nás upozornit, že trh je ještě silný a že další krátkodobá vlna vede vzhůru, ne dolů. Avšak v tomto testu jsem měřil spíše smysluplnost signálů z hlediska určení blízkého dna. Tyto signály síly se tedy většinou objevují během poklesů trhů a značí, že i když cena klesá, pod povrchem se odehrává akumulace akcií a lze očekávat někdy v budoucnu  cenové dno. Tento signál však nic nevypovídá o tom, kdy toto dno nastane.  K tomu je třeba přibrat další metody – na druhé straně výsledky v předchozí tabulce ukazují, že dokonce pouhý tento indikátor by mohl sloužit jako samostatná nákupní strategie.

V následující tabulce jsou signály seřazeny takovým způsobem, že prvních pět signálů je braných buď jako pouze krátkodobých (fungovaly by pouze na pár dní) nebo špatných. Zbytek (označen žlutě) jsou kvalitní signály síly trhu, kdy po několika dnech maximálně týdnech poklesu  po signálu následovalo cenové dno a růst trhu.

Jako úspěšné jsem bral ty signály, kdy následný růst ceny po signálu byl větší, jak 5%. Těchto signálů bylo tedy 82%, průměrná doba trvání růstu od cenového dna byla 50 dní (obchodních), průměrný růst byl 13.8%. Cenové dno se vyskytlo v průměru 2,6 dní po výskytu signálu. To je vynikající úspěch. Zkrátka jakmile trhy  zaznamenají extrémní slabost (bez ohledu na to, zda cena roste nebo ne) jsme někde před potenciálním cenovým vrcholem a naopak.  Z hlediska přesnosti indikace cenového dna vyniká především období  BULL trhu v letech 2003-2009. Mnoho signálů bylo naprosto excelentních .

Tabulka 1: LONG signály pro MSI_S >15

Provedl jsem i test  pro určení vrcholů trhu. Jako kritérium jsem stanovil překročení hranice MSI_S mínus 15 směrem dolů. Pokrytí SHORT opozice jsem stanovil při úrovni +5 (měkčí kritérium). . Při této jednoduché strategii s jednou proměnnou  bylo na indexu SPX vygenerováno 41 SHORT signálů, z toho bylo 53% úspěšných a byla dosažena absolutní ztráta portfolia pouhých -6,77% za celou dobu obchodování. To je vynikající úspěch , když uvážíme, že za stejnou dobu testu vzrostla hodnota indexu S&P 500 4,2 krát.  

Prodejní signály jsou v tabulce.

Tabulka 2: SHORT signály pro MSI_S<-15

Druhý využitelný rys indikátoru MSI_S pro obchodování:

            2. Méně extrémní hodnoty, například rozmezí -9 až -15 indikující slabost a rozmezí +9 až +15 indikující sílu trhu se objevují průběžně v celém průběhu cenového vývoje. Jsou perfektně využitelné pro krátkodobé obchodní strategie, kdy mohou vyloučit  nevhodné signály a ponechat pouze ty signály objevující se ve správný okamžik.

 Obrázek 7: MSI_S (-9,9) v letech 2004-2005 – měkčí parametry indikátoru a signály – z obrázku vidíme, jak skvěle by byly tyto signály využitelné pro krátkodobé obchody – během BULL trhu z LONG strany nebo během poklesového trhu z SHORT strany. V dolní části obrázku je zachycen indikátor RSI a opět jako v případě prvního obrázku tohoto textu i jeho lineární regrese (20 period)  a klouzavý průměr MA20. Kdybychom zvolili  nákupní strategii s pomocí RSI indikátoru , kdy RSI se kříží se svým klouzavým průměrem a klouzavý průměr je menší jak 50, eliminovali bychom špatné signály (jak u křížení RSI, tak u MSI) a vytvořili bychom velmi dobrý nákupní systém. Denní signály MSI jsou také velmi vhodné pro krátkodobé strategie uplatňované na hodinoých a 15-minutových cenách – jako předběžné kritérium je zvolen právě MSI.

Otestoval jsem tyto krátkodobé signály v letech BULL trhu za období 1.10.2002-30.10.2007. Kritériem pro nákup byl MSI větší jak 9, kritériem pro prodej MSI menší, jak mínus 9. V tabulce níže jsou výsledky. Úspěšnost signálů je 82%. Každý se může podívat na to, s jakou přesností byly signály generovány – porovnáním s cenovým grafem indexu DJIA.

Obrázek 8: Výsledky testování MSI_S(-9,9)

MSI indikátor je vhodný k použití i za situace, kdy jsme na vážkách při analýze trhu a klasické metody nám nedávají žádný  jasný výsledek – v situacích  nejistoty nebo nerozhodného stavu. MSI může být tím jazýčkem na vahách při úsudku, zda zvítězí býci nebo medvědi. Příklad: Trh dlouho roste a již bychom očekávali vrchol. Avšak u vrcholu se objeví hodnoty MSI_S vyšší, jak 10. To je známka síly trhu. Najednou začne korekce  a my stojíme před rozhodnutím, zda po kratší korekci znovu trhy porostou nebo jsme na prahu většího poklesu. Výskyt vysoké hodnoty MSI svědčí pro první možnost – uvidíme nejspíše nový minimálně krátkodobý růst a nová maxima.   

Srovnání výsledků testování RSI strategie s použitím MSI a bez něj

 Chtěl jsem ukázat na reálném příkladě, jak  velký vliv na výsledky nějaké strategie může mít použití  MSI indikátoru. Za tímto účelem jsem zvolil jednu klasickou strategii  s využitím oscilátoru RSI, jejíž kód vidíme níže.

Obrázek 9: Programový kód strategie RSI (řádky 4 a 5 násl. tabulky)

Strategie je relativně jednoduchá. K nákupnímu signálu dochází křížením RSI(11) s křivkou lineární regrese RSI(11,20) nebo křížením lineární regrese RSI(11,20) s klouzavým průměrem RSI(11,20), přičemž zároveň musí být splněna podmínka, že klouzavý průměr MA(RSI,1120) musí být menší, jak 50.  U prodeje platí inverzní podmínky.

Tuto strategii jsem otestoval na pěti akciových indexech – DJIA, NDX100, SPX500, DJT a XOI  za období 1.1.1988-10.10.2009 – na denních cenách.

Výsledky jsou v tabulce.

Tabulka 3: Výsledky strategií pro denní ceny

V tabulce č. 3  jsou výsledky popsané strategie na řádku 5.  Analogicky k této strategii jsem testoval úplně stejnou strategii, avšak s podmínkou MSI_S pro nákup i prodej (na řádku 4). Řádky 2 a 3 obsahují opět dvě analogické strategie , podobné těm  na řádku 4 a 5, pouze podmínka  indikátoru MSI_S je podstatně tvrdší (hodnoty MSI při nákupu musí převyšovat +12, při prodeji MSI_S< -10) a mírně jinak je stanovena strategie RSI – viz druhý popis kódu strategie č. 2   . Na prvním řádku tabulky jsou výsledky pro LONG signály pouze MSI indikátoru při parametrech +15 a -10.  

Obrázek 10: Kód druhé testované strategie RSI

Z výsledků zveřejněných v tabulce vyplývá, že RSI strategie  bez indikátoru MSI_S vykázaly poměrně slušné výsledky  - strategie na řádku 3 měla úspěšnost 73,7% a profit faktor 1,52 (na 1 USD ztráty připadá 1,52 USD zisku) . Strategie na řádku 5  pak vykázala stejnou úspěšnost a profit faktor 1,96. Avšak přidáním podmínky MSI_S do těchto strategií se výsledky obou strategií velmi podstatně zlepšily při snížení počtu signálů. V prním případě (řádek 2) vzrostla úspěšnost na 85,5% při profit faktoru 13,39, ve druhém pak úspěšnost byla 78% s profit faktorem 4,64.  Jen samotný indikátor MSI_S použitý jako strategie (řádek 1) vykázal z hlediska dosaženého profit faktoru lepší výsledky, než poměrně komplikované obě RSI strategie bez tohoto indikátoru.

Z rozboru vývoje portfolií pro strategie z řádku 3 a 4 vyplynuly další výsledky  - ty jsou v následující tabulce. Ačkoliv se jedná o tu horší variantu ze dvou zkoumaných, i tak jsou rozdíly ve výsledcích při použití indikátoru MSI  (resp.  bez něj) markantní.

Tabulka 4: Výsledky vývoje portfolia pro varianty z řádku 3 a 4  

Poznámka: Na čtvrtém řádku je znázorněn násobek průměrné výše ztráty krát maximální počet po sobě jdoucích ztrát během zkoumaného období.

Další dva obrázky ukazují vývoj kumulovaného zisku strategie z řádku 3 (s MSI_S indikátorem) a řádku 4 (bez MSI)

Obrázek 11: Vývoj kumulovaného zisku strategie z řádku 3 (tabulky č. 3)

Obrázek 12: Vývoj kumulovaného zisku strategie z řádku 4 (tabulky 3 - s MSI_S)

Rozdíl mezi oběma strategiemi je patrný.  Nejenže komulovaný zisk byl u strategie s MSI o 40% vyšší, ale navíc portfolio trpělo daleko menšími výkyvy. Při nejhorším výkyvu na podzim 2008  ztratila strategie s MSI pouhých 14% hodnoty z maxima před poklesem, prakticky vůbec se neprojevily výkyvy v letech 1998-2002.  V případě druhé strategie RSI bez indikátoru MSI se projevila  ztráta na podzim 2008 ve výši -26.5% (6/2008 do 3/2009). Další velká ztráta se objevila v období 6/2001 až 9/2002, a to mínus 31%.

Následuje obrázek signálů MSI_S(-12,12) z let 2000-2001 u indexu S&P 500.

Obrázek 13

.

Závěrečné shrnutí výhod indikátoru MSI:

            1. Poskytuje traderovi velkou psychologickou výhodu – když se během trendu dolů vyskytnou extrémně vysoké hodnoty MSI, tak trader ví, že dno je zřejmě někde nedaleko.

            2. Umožnuje jiný pohled na trhy pomocí zkoumání skryté síly nebo slabosti trhu

            3. Je mírně záporně korelovaný s ostatními klasickými indikátory

Indikátor MSI však s sebou nese i určitá úskalí, která musí trader brát v potaz:

            1. Extrémní hodnoty se mohou vyskytnout i poměrně dlouho před obratem trendu. Nelze říci, že vysoké hodnoty se budou vyskytovat pouze před cenovými dny. Například vysoké plusové extrémy se mohou vyskytnout i během uptrendu a svědčí o jeho kvalitě.

             2. Dno trhu může být někdy spojeno i s extrémní slabostí – jedná se cenová dna tvaru V – příkladem může být vývoj MSI na týdenních cenách u dna v březnu 2009.

Vypozoroval jsem některé nejtypičtější situace, které se opakují ve všech časových rámcích (měsíční, týdenní, denní ceny). Zde je  jejich interpretace (platí pro obě složky S i R):

            1. Trh je v downtrendu a během něj se vyskytnou vysoké hodnoty MSI. Pokud poté trh dále klesá, pak je možné očekávat, že se jedná o poslední poklesovou vlnu dolů, po které bude následovat růst.

             2. Trh je v uptrendu a během něj se vyskytnou extrémně vysoké hodnoty MSI. V tom případě pokud se objeví korekce, nepůjde tato korekce k novým minimům , ale naopak trh bude časem pokračovat  v růstu.

             3. Během  poklesu trhu se během  téměř celého období poklesu vyskytují vysoké hodnoty MSI. Je to příznak síly a proto je pravděpodobné očekávat obrat trendu zpět vzhůru.

             4. Trh je v uptrendu, poté v downtrendu (tedy dohromady výsledkem je boční trend), hodnoty MSI se stále pohybují kolem 0 nebo pod 0. Je to výraz slabosti a z hlediska nadřazeného trendu lze spíše očekávat  pokles.

Vše platí i obráceně - popsané situace týkající se downtrendu platí i pro uptrend a naopak.

To je na úvod k tomuto indikátoru vše.

Petr.

Pohled na dlouhodobý vývoj trhů z pohledu MSI indikátoru – historické srovnání

Každý, kdo se snaží analyzovat dění na kapitálových trzích, musí neustále procházet nikdy nekončícím procesem korekcí svých předchozích názorů na vývoj. Trhy se dynamicky vyvíjejí, přičemž tento vývoj není zcela kvantifikovatelný, protože je založen na chování účastníků trhů. Na počátku letošního roku jsem měl poměrně vyhraněný názor na další vývoj – po růstové vlně, která by měla korigovat  předchozí poklesy jsem očekával další silné poklesy.  Neočekával jsem však, že růstová vlna bude tak silná. Tato síla současného růstu mě přinutila ještě více přemýšlet nad budoucím vývojem, nad tím co nás asi čeká.  Jsem nyní rád, že se mohu na dnešní růst trhů podívat ze zcela nového úhlu pohledu – prostřednictvím indikátoru MSI.

Vývoj v posledních dvou letech všem připoměl, jak mnoho je chování účastníků založeno na emocích. Zjistili jsme jak daleko mají trhy do racionality, jak obtížně jsou měřitelné.  Zcela rozhodující pro růst nebo pokles trhů je to, jaká očekávání má převážná část investorů z hlediska budoucího vývoje a ne to, jaký je okamžitý stav ekonomiky – tedy to, co donedávna prosazovali různí ekonomové. Očekáváními investorů nemám na mysli pouze očekávání z hlediska makroekonomického vývoje, ale i z hlediska osobního vývoje každého investora.

Změřit a kvantifikovat stavy lidské mysli  není možné. Musí být tedy snahou objevovat nové metody, které  alespoň zčásti dokáží zmapovat kolektivní náladu účastníků obchodování na kapitálových trzích.  Můj indikátor MSI je takovým novým příspěvkem.

Při snaze odhadnout budoucí vývoj zůstává nejlepší metodou srovnání s podobnými situacemi v minulosti. Tak lze najít určité situace, které se vyvíjely  podobně – přes obrovskou různorodost totiž trhy zůstávají ve své podstatě stále stejné, protože podstata lidské psychiky se nemění.

Pokusil jsem se tedy objevit analogie ve vývoji s tím vývojem současným. Zároveň moje srovnání jsou příspěvkem k poznání tohoto mého nového indikátoru, který je  tak jiný, než ostatní klasické používané indikátory – korelace mezi ním a ostatními indikátory se pohybuje okolo -0,2.

Ke srovnání jsem použil jednak měsíční ceny indexu DJIA a jednak týdenní ceny – hledal jsem analogie od roku 1930. Našel jsem jich několik  a nyní jednu po druhé popíši. Na závěr zhodnotím současný vývoj ve světle těchto poznatků.

Základní popis vlastností MSI indikátoru jsem uvedl v předchozím textu. Kdo jej nečetl, doporučuji se k němu nyní vrátit a poté teprve číst tento text. V tomto základním textu jsem MSI přirovnal k měření síly divergencí. Není to zcela přesné – výstižnější by možná bylo říci, že tento indikátor svým způsobem měří nákupní či prodejní tlak . Jakmile nákupní tlak během růstu cen mizí, hodnota MSI klesá.

Pro toto srovnání jsem použil MSI vytvořený na základě čtyř indexů – DJIA, DJT, DJU a SPX (od roku 1956) . Do roku 1956 jsem čtvrtý index nahradil podruhé indexem DJIA.Proč používám hned čtyři indexy? Snahou je co nejlépe podchytit signály z celého trhu - je to podobné, jako když Charles Dow porovnával index železničních akcií a průmyslovým indexem. Jakmile se některý začne chovat nestandardně, je to první příznak problémů.

K ceně a indikátoru MSI jsem připojil moje ADEMA oscilátory pro znázornění klasických signálů (popřípadě RSI).

Nejprve obrázek současného vývoje, aby bylo s čím srovnávat:

 Obrázek: DJIA, měsíční ceny – MSI_S je znázorněn souvislou světle modrou linií, MSI_R je ve svých extrémech zachycen  jako histogram (zeleně pozitivní síla, červeně jako slabost trhu). Obrázek zachycuje vývoj od počátku roku 2003 – celý poslední cyklický BULL trh a poklesy 2007-2009. Za zmínku stojí velké záporné extrémy v letech 2004 a 2005 – známky slabosti . Také vrchol MSI_S počátkem roku 2007 nepřekonal maximum MSI_S z roku 2003- to byl první závažnější příklad slabosti. Během vrcholu trhu  trhu v říjnu 2007 klesla hodnota MSI_S na mínus 10 – v té době byl RSI indikátor stále na úrovni 78 a vyjma negativních divergencí žádnou výraznější slabost nevykazoval.  Poté nastal pokles v období 10/2007 až 3/2009. Během této doby MSI_S rostl – jako předzvěst budoucí síly trhu. Již koncem října 2008, kdy trhy měly před sebou další 4 měsíce poklesů, byla hodnota MSI_S na +12, u dna trhu pak +15. V současnosti (půlka října 2009) je na hodnotě +13 tedy z dlouhodobého pohledu nevykazuje žádnou slabost. Všimněte si zejména vrcholu oscilátorů ADEMA v říjnu 2010 – budu hledat v minulosti podobné situace.

Obrázek 1: DJIA, měsíční ceny

První příklad:Vývoj DJIA v letech 1937-1946

Toto období je ve vztahu k současnosti zajímavé zejména vývojem po dně trhu na jaře roku 1942. V té době měly trhy za sebou pětiletý pokles, tedy pokles o mnoho delší,než ten současný. Dno roku 1942 se také liší od toho současného tím, jak lidé tenkrát vnímali výhled trhů do budoucna – již se možná rýsoval pro mnohé brzký konec 2. světové války a perspektiva poválečné obnovy. Trhy po roce 1942 silně rostly až do roku 1966. To zřejmě v dnešní době nemůžeme očekávat, v to je rozdíl. Koncem března 1943 byly ADEMA oscilátory v podobné situaci, jako jsou zhruba dnes. Tehdy následoval cca 3-měsíční růst, pak pětiměsíční korekce a pokračování růstu. Během března 1943 byl MSI_S oscilátor na velmi vysokých hodnotách, vyšších, než je dnes.  Za povšimnutí stojí také to, jak síla MSI_S  během roku 1941 předznamenala budoucí dno trhu o rok později. Z obrázku mi vyplývá, že velmi vysoké hodnoty MSI_S během první fáze růstu v letech 1942-1943 byly znamením síly trhu a proto po pětiměsíční korekci  v roce 1943 následoval další růst.

Obrázek 2

Obrázek 3: Situace 1942-1945 z hlediska týdenních cen

Týdenní hodnoty MSI ukazují jiný obrázek. Síla MSI_S byla patrná zejména v poslední fázi poklesu trhu na jaře 1942, kdy MSI_S dosáhl hodnoty 18.  Pak se během první fáze růstu vyskytovaly převážně záporné hodnoty -podobně jako dnes (dnešní obrázek týdenních cen je v tomto textu úplně na konci). Domnívám se, že analogii s dnešním stavem bychom mohli hledat někde v období 3/1943 až 7/1943. Trhy by tedy dne mohly vyvrcholit kdykoliv během čtyř měsíců. Za zmínku znovu stojí síla MSI_S v prosinci 1943, tato síla předurčila další růst. Korekce trhu nedosáhla ani k úrovni 38,2% Fibonacciho úrovně návratu ceny (předpokládám, že většina ví, o co jde, ten kdo to neví, může problematiku nastudovat ze zdrojů na internetu). 

Hlavní obecný poznatek z tohoto grafu: Dno střednědobého cenového poklesu je doprovázeno velmi často silou indikátoru MSI_S (jak na jaře 1942, tak v prosinci 1943). Během růstu trhů však mohou i dlouho přetrvávat záporné hodnoty MSI.

Obrázek 3

Příklad druhý: Vývoj v letech 1970-1973

Období celých sedmdesátých let by mohlo daleko více připomínat svým vývojem současnost. Tehdy také jako dnes procházely USA útlumem, projevem byla stagflace (růst inflace vlivem nadměrného růstu peněžní zásoby+ ekonomická stagnace až pokles). Vývoj na kapitálových trzích probíhal v letech 1966 – 1982 spíše do strany, cyklická období růstu trvající vždy řadu měsíců (až let) byla střídána obdobími poklesů. Je možné , že něco podobného bychom mohli zažít v příštích mnoha letech. Počátek analogického vývoje vidím v červenci 1970, kdy byla hodnota DJIA u dna po poklesu trvajícím  necelé dva roky (pokles hodnoty DJIA -33%).  Po tomto dně nastal růst trhů. První fáze růstu trvala 10 měsíců a DJIA vzrostl o 50% (dnes je DJIA +56%). Před dnem trhu se tentokrát nevyskytla žádná výrazná hodnota indikátoru MSI_S, ten byl spíše slabý.   Po korekci, která začala v dubnu 1971 a skončila za 7 měsíců, následovala druhá růstová vlna, během které byl MSI_S indikátor znovu velmi slabý  a předznamenal další cenový pokles trvající dva roky.

Obrázek 4

Nyní se podívejme na toto období z hlediska týdenních cen.

Během tohoto růstu byl MSI oscilátor převážně slabý, malá síla byla spojena spíše se dny poklesů , než s růstem samotným. Ukazovalo to na korekční charakter růstu – za takové situace by měl následovat další cyklický pokles. To se také stalo počínaje lednem 1973 – od toho měsíce trhy dva roky klesaly k definitivnímu cenovému minimu.

Obrázek 5: MSI, týdenní ceny v období 1971-1973

Příklad třetí: Období 1975-1977

Jedná se o stále období korekčního vývoje 70. let, kdy ceny komodit prudce rostly a ceny akcií se pohybovaly spíše do strany. Cenové dno celého BEAR období 1966-1982 se vyskytlo v prosinci 1974 po dvou letech poklesu , který začal v lednu 1973. Index DJIA ztratil během poklesu -46%. Prudké poklesy z druhé poloviny roku 1974 velmi silně připomínají poklesy z podzimu 2008. Stejně tak podobně se vyvíjel MSI_S oscilátor. Tento vývoj až do dneška je skutečně neuvěřitelně podobný. Dovedu si proto představit, že i vývoj v dalších měsících by mohl připomínat roky 1975-76. Co je důležité – V době, kdy cena DJIA vrcholila v červnu 1976, byla hodnota MSI_S na extrémním minimu mínus 12 (dnes není). Dnešní stav odpovídá nejpíše červnu 1975 – ADEMA indikátor vrcholí, MSI_S  je u dna. Počínaje červencem 1975 v této situaci započala korekce trvající 4 měsíce.  Po ní následovala druhá střednědobá růstová vlna trvající do června 1976.

Obrázek 6: DJIA v letech 1973-1976

 Další obrázek č. 7 ukazuje toto období na týdenních cenách. Růst ode dna v prosinci 1974 trval tedy 29 týdnů a index vzrostl o 53%. Během celé doby růstu ihodnota indikátoru MSI_S klesala a v době vrcholu  trhu v červnu 21975 byla na extrémní nízké hodnotě -12.  Poté ještě klesala několik týdnů během korekce a odrazila se ode dna ještě před vlastním cenovým dnem v říjnu 1975. Během další růstové vlny dosáhla maxima +13 po sedmi týdnech nejsilnějšího růstu  v lednu 1976 a poté již pouze klesala až do dosažení vrcholu v dubnu 1976 (MSI_S=-14,7). 

 Obrázek 7

Příklad čtvrtý: Období vývoje 2001-2007

V tomto období jsem našel hned dvě analogické situace s dnešním stavem trhu – jednu z března 2002, kdy  v tento měsíc vyvyrcholil korekční růst během cyklického poklesového trhu a následovalo dalších šest měsíců poklesu k novým minimům. Během tohoto vrcholu a i následného poklesu se hodnoty MSI_S pohybovaly velmi vysoko – okolo osmi. Je nutné říci, že dnešní hodnoty se pohybují okolo  historického maxima dosaženého u měsíčních cen – na hodnotě +16,5 (při použití indexu Nasdaq 100 – pokud jsem namísto NDX použil DJU, byl výsledek pouhých 13). Proto se mi zdá jako méně pravděpodobný pokles k novým minimům, protože takový vývoj za uplynulých osmdesát let by se odehrál úplně poprvé. Faktem však zůstává, že trhy dokáží překvapit a nemůžeme nikdy říkat nikdy. Vše je jednou poprvé. Avšak stále bych se spíše přiklonil k variantě, že dnešní vývoj se spíše blíží  situaci ze září 2003 po sedmi měsících nepřetržitého růstu trhů. Tehdy vyvrcholil indikátor ADEMA a měsíc poté i  MSI_S dosáhl hodnoty +8. Do konce růstu a počátku korkece však stále ještě zbývalo v ten okamžik 5 měsíců. Tato silná růstová vlna vyvrcholila v únoru 2004 a poté následovalo 8 měsíců relativně nevýrazné korekce. Poté trhy znovu obnovily růst a rostly až do svého vrcholu v říjnu 2007. V tomto případě korekce byla zahájena v okamžiku, kdy hodnota MSI_S byla stále ještě velmi vysoká – pět. Nedošlo tedy k tak výrazné slabosti, jako v předchozích příkladech. Minimum indikátoru MSI_S nastalo 2 měsíce před skončením korekce na úrovni -9,7.     

Obrázek 8: Vývoj DJIA v letech 2001-2007

Obrázek 9: Vývoj DJIA v letech 2002 -2005 , týdenní ceny

Z následujícího obrázku vidíme některé podobnosti se současným vývojem – počátek silného růstu nastal v měsíci březnu roku 2003 – tedy stejně jako v tomto případě.  V říjnu 2003 scházelo do konce této první výrazné růstové vlny 17 týdnů, tedy více jak tři měsíce. Během této růstové vlny nebyl indikátor MSI_S nijak výrazný, spíše  se pohyboval lehce nad nulou s jedním výrazným propadem 9 týdnů před cenovým vrcholem v únoru 2004 (hodnota MSI_S byla -10). Počátkem října 2004, tři týdny před koncem korekce, vyskočila hodnota MSI_S na +14, což předznamenalo cenové dno.

Poslední příklad: Současný vývoj

Znovu uvedu  obrázek ukazující nejprve měsíční ceny – připomenutí. Je to však trochu jiný obrázek, než ten první. Ještě musím říci, že indikátor MSI_S  na obrázku níže je vypočten z indikátorů DJIA, DJT, SPX a DJU (chybí NDX100). Je to proto, že jsem tuto kombinaci v tomto konkrétním případě používal od počátku srovnávání v roce 1930 (historie Nasdaq 100 sahá jen do roku 1985).

K samotnému vývoji:  Počínaje říjnem 2008 až do dneška jsou hodnoty MSI_S stále velmi vysoké. Aktuální hodnoty nad 10 vůbec nesvěčí pro  to, že bychom v příštích měsících mohli být svědky nového cenového dna. V posledních 80-ti letech jsem žádnou takovou analogii nenašel. Proto se spíše přikláním k názoru, že vývoj bude připomínat  uvedené příklady – nejspíše by mohl být nejvíce podobný vývoji v letech 1970-1974 nebo 1975-1978, kdy po první výrazné růstové vlně následovala několikaměsíční korekce a pak další růst. Po ukončení druhé výrazné růstové vlny trhy znovu silně poklesly.  V obrázku je zakreslena dlouhodobá trendová linie, kterou index DJIA prorazil v říjnu 2008 směrem dolů (modře). Tato trendová linie bude nyní rezistencí. Stejně tak bude rezistencí spojnice významných cenových vrcholů z lete 1999-2005  protažená do současnosti (červeně zleva šikmo dolů). Budoucí vývoj by mohl připomínat korekční vývoj v letech 2004-2005 s následným pokusem o průraz rezistencí a další růst až k hranici 11500 nebo až 13 000. Teprve poté by mohl následovat další větší pokles, podobně jak tomu bylo v sedmdesátých letech minulého století.  Druhou možností je vývoj, který předpokládají  někteří analytici – pokles k novým minimům. Bylo by to však poprvé za 80 let, kdy z podobné síly jdou trhy rovnou  k velké slabosti (avšak vše je jednou poprvé).

 Obrázek 10

Jako poslední ukáži graf týdenních cen  současného vývoje. V obrázku je naznačena varianta budoucího vývoje, která se mi jeví jako nejpravděpodobnější ve světle předchozích uvedených skutečností. Když se vrátím k vývoji  před vlastním dnem trhu v březnu 2009, tak nastala jedna z méně častých situací , kdy MSI_S neprokázal výraznou sílu během celé závěrečné fáze poklesu a od extrémního dna se odlepil až těsně před  dnem cenovým. Během první fáze silného růstu DJIA indikátor MSI_S vyvrcholil a nyní se již pohybuje v záporné oblasti.

Index DJIA by nyní mohl postupně dorazit až někam k hodnotám 10730-10910, pak klesnout na úroveň cca 9000 (což je 38,2% Fibonacciho úrovně návratu) a pak zahájit růst v další růstové vlně. Je spousta různých mezivariant a podvariant, protože již nyní se pohybujeme relatině vysoko, trhy jsou překoupené a bude záležet na množství dalších okolností. Z makroekonomického hlediska trhy nejsou v ideální situaci. Použil jsem pro zdůvodnění množství obrázků, každý čtenář si může udělat vlastní hodnocení , odlišné i od toho mého.  Můj scénář však zůstane jakýmsi vodítkem, protože trhy nakonec samy ukáží, jak se budou vyvíjet a najdou si jistě vlastní cestu. Tomu je třeba se přizpůsobit a jednat podle skutečného vývoje (ne plánu).

 Obrázek 11

To je vše. Petr Fiala

Jak využít indikátor MSI při analýze kapitálových trhů u denních cen

Chtěl bych v budoucnu pravidelně prezentovat hodnoty tohoto indikátoru. Pro možnost lepší interpretace vývoje MSI jsem připravil tento text.

Z předchozích dvou  textů, které jsem zveřejnil k tématu indikátoru MSI vyplynuly některé důležité charakteristiky a vlastnosti indikátoru MSI:

            1.  MSI měří sílu nebo slabost akcie – a to i skrytou. Proto se pokles indikátoru může projevit i při růstu ceny a naopak síla při poklesu.  Skrytou slabostí mám na mysli například to, když ceny sice rostou, ale probíhá zvýšený rozprodej akcií projevující se například relativně vysokou volatilitou a to i intradenní.

            2. Mírně záporná korelace s ostatními indikátory – růst indikátoru MSI se může projevit  během poklesů trhů, ale i během růstu trhů – je do jisté míry nezávislý na cenovém vývoji.

Dospěl jsem také k některým důležitým závěrům:

            1. Pokud se indikátor MSI_S dostane do oblasti svých historických maxim v době, kdy trh již nějakou dobu klesá (je v sestupném trendu nebo korekci předchozího uptrendu), je možné očekávat obrat korekce nebo přerušení sestupného trendu korekční růstovou vlnou. Indikátor však neurčí přesně, kdy dno nastane. K tomu je třeba použít jiné metody.

            2. Pokud je indikátor v růstovém trendu a projeví se jeho relativní síla v době, kdy bychom již očekávali cenový vrchol, je pravděpodobné, že cena ještě poroste (ať již krátkodobě nebo delší dobu).

            3. Mohou se čas od času vyskytnout i situace, kdy MSI vyjadřuje sílu  na vrcholu trhu nebo během dlouhodobého sestupného trendu. Tyto „špatné signály“ jsou avšak relativně málo početné.

            4. Relativní síla se může projevit mnoha vrcholy MSI po sobě během celého uptrendu,  během downtrendu se může vyskytnout celá řada hlubokých minim indikátoru. Je to podobné jako u klasických indikátorů – například u RSI je pokles na hodnotu 30 během uptrendu jasným nákupním signálem, avšak růst na 70 prodejním signálem není – může se těchto vrcholů objevit za sebou celá řada.

Dnes bych chtěl tyto poznatky doplnit, aby si každý čtenář mých článků mohl z obrázků v článcích  činit vlastní závěry. V budoucnu budou tyto texty využitelné pro interpretaci online  běžících indikátorů na mých webových stránkách.

Při hloubání nad  chováním MSI indikátoru v minulosti jsem přišel na několik dalších zajímavých věcí. Snažil jsem se dále odbourat  chybné signály – jak nákupní, tak prodejní. Chtěl jsem se k tomu avšak dopracovat bez použití klasických metod – jen s využitím MSI_S.

Rozšířil jsem však přece jen svůj arzenál o dva nástroje:

                        1. zkonstruoval jsem další druhý MSI_S z dvaceti akcií citlivých na vývoj ekonomiky – tedy těch, které jako první reagují na špatné i dobré informace.  Tento výběr byl značně subjektivní, je možné, že někdo jiný by k tomu účelu použil jiné akcie. Tyto tituly nejsou ani nijak zvlášť vzájemně korelované , protože jsem použil akcie hned ze tří  odvětví: Výroba oceli, výroba polovodičů+ dalších technologických prvků a doprava (železnice a letecká doprava). Konkrétně šlo o tyto akcie: AKS, ADCT, AMR, BNI, CSX, MT, NSC, NUE, NSM, NVDA, QCOM, SCHN, SNDK, STLD,  UNP, X,  XLNX. Cílem tohoto MSI indikátoru mělo mít představu o tom, jak  se chovají nejen hlavní indexy, ale i odvětví citlivá na potenciální hospodářské problémy.

             2. Zkonstruoval jsem třetí MSI pouze s využitím indexu Nasdaq 100. Nasdaq 100 je vůdčí index, který většinou vede ostatní akcie jak při růstu cen, tak při poklesu.

 Tím pádem jsem měl v jednom grafu tři indikátory MSI_S, každý sestrojený z jiných akcíí nebo indexů.

 Díky tomuto systému jsem přišel na tyto další poznatky, které pomáhají v určení toho, co se vlastně v daný okamžik na trhu děje. Nejprve poznatky se píši, pak budu ukazovat příklady.

 1. MSI_S pro Nasdaq 100 je ze tří uvedených hlavní indikátor. Pokud indikátory navzájem ukazují odlišné  hodnoty (dávají odlišné signály), pak trh se většinou vyvine buď podle signálu pro Nasdaq 100 nebo podle signálu pro čtyři akciové indexy. MSI sestrojený z dvaceti akcií je nejméně významný.

2. Nejsilnější nákupní signál vzniká v okamžiku, kdy se  objeví dva vrcholy MSI nebo dvě dna MSI v těsné blízkosti vedle sebe bez toho, aby v mezidobí mezi jejich vznikem vznikl opačný extrém indikátoru. V ideálním případě je tento dvojitý vrchol nebo dno vyvinut alespoň u dvou  MSI ze tří.

3. Pokud akciové indexy korigují po delším růstovém období a my se snažíme identifikovat možné cenové dno (konec korekce), pak  nejsilnější signál vzniká v okamžiku, kdy při sestupu dosáhnou maxim jak MSI pro čtyři akciové indexy, tak MSI pro Nasdaq 100  a zároveň Nasdaq 100 má vyšší hodnotu.

4. Pokud je MSI pro čtyři akciové indexy silný po mírném poklesu a ceny akcií znovu začnou růst, měl by sílu růstu potvrdit i MSI pro Nasdaq 100. Pokud tomu tak není a Nasdaq 100 zůstal po růstu cen ode dna u svých minim, lze nejspíše očekávat další pokles.

5. Jestliže je trh v dlouhodobém sestupném trendu a během delšího období poklesu cen neklesají hodnoty MSI k úplným minimům, ale nýbrž drží se v rozmezí cca +6 až -6, pak probíhá vnitřní akumulace akcií a lze v nějaké dohledné době očekávat konec poklesového trendu.

6. Pokud existuje silný trend vzhůru, který trvá nepřetržitě dlouhou dobu – delší, než je obvyklé a během této doby se začnou projevovat negativní divergence indikátoru MSI a ceny (cena roste, a u MSI se objevují stále nižší a nižší vrcholy), přičemž vrcholy MSI nedosahují do oblasti maxim, lze očekávat prudký obrat trendu. Příkladem je vývoj v roce 1987- první obrázek.

Všechny tyto případy lze i obrátit – co platilo pro uptrend, platí i pro downtrend s opačnými hodnotami indikátoru.

Nyní obrázky:

Obrázek 1: Vývoj v roce 1987- Za povšimnutí na první pohled stojí dvě věci: Jednak velké negativní divergence vyvinuté u prostředního kompozitního MSI (z 20-ti akcií), jednak nízké vrcholy MSI, které nedosáhly do oblasti maxim v období od července do září 1987- tedy v období, které předcházelo největšímu krátkodobému poklesu v dějinách kapitálových trhů. Ve stejném období se vyvinulo několik výrazných minim, přičemž minima u MSI (Nasdaq 100- dole) byla daleko hlubší, než minima u MSI ze čtyř indexů (graf hned pod cenou druhý shora). V listopadu a prosinci 1987 po propadech trhu bylo dno signalizováno dvěma vrcholy , mezi kterými nebylo extrémně hluboké dno MSI ( za takové považuji hodnoty blížící se mínus 15). Navíc hodnoty u  MSI (Nasdaq) byly vyšší, jak hodnoty pro MSI (4 indexy).

Obrázek 2: Vývoj indexu Nasdaq 100 v roce 1988- tento obrázek obsahuje všechny důkazy uvedených pravidel a zásad. Začnu od levé strany obrázku:

            1. Během února 1988 NDX 100 rostl Koncem února dosáhly všechny tři MSI hluboce záporných hodnot, dne 9.3.1988 při cenovém vrcholu měl MSI(NDX100)  stejnou hodnotu jako MSI(4 indexy).Kdyby měl hodnotu vyšší, bylo by možné pochybovat, zda jsme na cenovém vrcholu. Následoval tříměsíční pokles.

             2. Během poklesu se začaly objevovat  vysoké hodnoty MSI- prní vrchol se objevil v dubnu, vrchol pro NDX100 byl vyšší, jak pro 4 indexy. V průběhu května znovu došlo k poklesům – MSI pro NDX100 ještě znovu klesl k extrémním minimům, avšak MSI pro 4 indexy již ne a stejně tak byl silný MSI kompozitní, sestrojený z dvaceti akcií. Tento MSI (prostřední graf) během poklesu v dubnu a květnu prakticky neklesl pod nulu. Dne 24.5. byl index Nasdaq 100 u svého cenového dna – v okamžiku, kdy MSI vytvořily druhý extrémní vrchol. Pro MSI (4 indexy ) to znamenalo dvojitý vrchol bez poklesu k extrémním minimům v mezidobí – velmi silný signál.

             3. Červen 1988 představoval pro akcie silný růst. Akciový index NDX 100 vyvrcholil 5.7. Avšak již 14 dní před vrcholem MSI_NDX100 i MSI_4 indexy dosáhly hlubokých minim, přičemž MSI_NDX100  byl více v extrémním minimu, než ten druhý MSI. Zaroveň se vyvíjely negativní divergence u kompozitního MSI_20akcií.

             4. Po vyvrcholení cen na trzích 5.7.1988 následoval dvouměsíční pokles, během kterého MSI_NDX100 byl velmi silný – neklesl vůbec k extrémním minimům a MSI_4indexy vytvořil formaci dvojitého vrcholu (mezi vrcholy nedošlo k poklesům na extrémně nízké úrovně (hodnoty pod -15).  

  Obrázek 2: Vývoj v roce 1988

Výše uvedené příklady ukazují, na co se při využití MSI indikátorů zaměřit.  Vzhledem k tomu, že tyto indikátory jsou nezávislé na klasických metodách technické analýzy, mohly by představovat další samostatný prvek využitelný při analýzách trhu – podobně, jako například Elliotova teorie vln. Když  například dostáváme nákupní signál od RSI indikátoru, bude mít tento signál daleko větší váhu, pokud zároveň všechny principy Elliotovy teorie ukazují na dno  příslušné poklesové vlny. Podobné je to s MSI. Pokud MSI ukazuje výraznou slabost nebo sílu sám o sobě, má takový signál menší váhu, než pokud by zároveň stejný signál byl pozorovatelný u RSI nebo  s využitím Elliotovy teorie.

 Nyní obrázek aktuálního stavu k 28.10. 2009 včetně.

Obrázek: Vývoj MSI indikátorů v roce 2009

Na obrázku vidíme všechny indikace doprovázející vývoj u vrcholu trhu:

            a) negativní divergence kompozitního indikátoru MSI_20akcií (cena roste, přitom se toří stále nižší a nižší vrcholy MSI)

             b) větší slabost indikátoru MSI_NDX100 , než u MSI_4indexy (hodnota -24 vs. -14)

             c) cena dnes je vyšší, než při cenovém  vrcholu v 23.9.2009, avšak MSI_S dosáhl extrémnějších minim, než v září.

 Všechny tyto příznaky vypovídají o tom, že začíná další větší a déle trvající korekce nebo nový BEAR market.

 Všimněte si  hodnot indikátorů MSI a dalších příznaků, které doprovázely korekci v červnu. Během této korekce MSI plynule rostly a u cenového dna 10.7. překročily hranice extrémních hodnot, přičemž MSI_NDX100 měl vyšší hodnotu, než MSI_4indexy. Porovnejte si také vývoj indikátoru RSI (dole) s MSI indikátory.

Následují další obrázky, tentokrát již s kratšími komentáři na zajímavé okamžiky vývoje.

 Obrázek: Vývoj NDX100 v letech 1999-2000

Před růstem od listopadu 1999 se objevila formace dvojitého vrcholu u indikátorů, hodnoty MSI_NDX100 byly vyšší, jak hodnoty pro MSI_4indexy. Již v lednu 2000 se mohlo zdát, že trhy jsou na vrcholu, avšak všechny tři MSI byly silné a kompozitní MSI stále rostl  (nevykazoval negativní divergence). Ty naopak vykázal před cenovým vrcholem v březnu 2003.

 

Obrázek: Vývoj  v roce 2000 během první fáze BEAR trhu – během hlavní poklesové fáze od září do prosince 2000 MSI_NDX100 a ani MSI_4 indexy nedokázaly překročit hodnotu 6-6.5. MSI byl vytrvale slabý.

Obrázek: V květnu 2002 to vypadalo na možnost, že trhy jsou u svého dna – alespoň dle klasických indikátorů. Avšak dvojité dno u MSI ukazovalo na další poklesy.  Avšak během celé další poklesové vlny trvající až do října 2002 vykazovaly MSI indikátory sílu – neklesly ke svým minimům, MSI_NDX100 dvakrát dosáhl extrému – to ukazovalo na možnost, že dno je nedaleko. Neukázalo to však na přesný okamžik.   

 Obrázek: Vývoj v roce 2004. Po dlouhém růstu od března 2003 se trhy stávaly již na podzim 2003 silně překoupenými a zralými na korekci. Tyto příznaky byly potvrzeny i ze strany MSI indikátorů. Hlavní příznaky:

                        a) negativní divergence u všech tří MSI

                        b) neschopnost vystoupat k extrémním maximům 

                        c) MSI_NDX100 zůstával téměř trvale na nižších úrovních, než MSI_4indexy

 Krátkodobé dno poklesu dne 24.1.2005 bylo doprovázeno extrémy MSI, přičemž MSI_NDX100 byl vyšší, jak MSI_4indexy.

Obrázek: Vývoj v roce 2005

Obrázek: Vývoj v roce 2006 : Neschopnost MSI _4indexy dosáhnout extrémního vrcholu v období leden – únor 2007 během dvou nejvyšších cenových vrcholů indexu Nasdaq 100 svědčily o tom, že tyto vrcholy jsou ve skutečnosti součástí korekce probíhající od půlky listopadu 2006 do března 2007.

Obrázek: Vývoj před absolutním cenovým vrcholem BULL trhu v říjnu 2007- hluboké negativní divergence všech tří MSI svědčily pro významný pokles. Již měsíc před vrcholem nastalo hluboké minimum MSI , minimum u MSI_NDX100 bylo hlubší, jak u MSI_4indexy. Několik dní před vrcholem začaly MSI hodnoty znovu růst – zdánlivý pozitivní signál. Zde je poslední zásada, kterou jsem vypozoroval: Pokud jsou dosažena hluboká minima MSI - trvající relativně dlouhou dobu během růstu  a nedojde k následnému cenovému poklesu a namísto toho začnou MSI indikátory znovu růst (vytváří se zdánlivá BULLISH situace), jedná se ze strany MSI většinou o falešný signál. Trhy by po tak hlubokých minimech MSI (nebo např. dvojitém dně, jaké vidíme vyvinuté u MSI v průběhu září až října) měly zkorigovat. Bez korekce je každý zdánlivý LONG signál nebezpečný.

Obrázek: Vývoj v r. 2008 – vývoj dvojitého dna v dubnu až květnu  a nízké hodnoty  u všech MSI během jarního růstu jasně mluvily pro pokračování dalších poklesů.

Naopak vysoké extrémní  hodnoty MSI v červenci pro dočasné dno.

Obrázek: Vývoj před cenovým dnem na přelomu 2008-2009- opakuje se situace z vývoje během poslední poklesové vlny  během roku 2002  - počínaje listopadem 2008 neklesaly  hodnoty MSI pod extrémní minima, u MSI_NDX100 se držely nad mínus 6. Naopak bylo u MSI_4indexy dosaženo dvakrát vysokých maxim.

To je k tomuto tématu všechno. Protože stejný systém je využitelný i pro další  homogenní skupiny akcií, nejen trh jako celek, chtěl bych časem prezentovat jednotlivé hodnoty indexů například pro zlaté akcie, ropné akcie, homebuilders atd. . Bylo by asi možné tímto způsobem měřit sílu jednotlivých odvětví průmyslu. To avšak ještě musím ověřit.

 Petr

Výsledky testů MSI na denních cenách pro indexy XOI a XAU

Zde je další z mých textů na téma indikátoru MSI.  Zde bych chtěl prezentovat výsledky testů na energetickém indexu XOI a na indexu pro zlaté akcie XAU.  Chtěl bych v budoucnu  zveřejňovat pravidelně hodnoty MSI pro různé  akciové indexy, tedy DJIA, XOI a XAU.  Tyto hodnoty MSI by bylo možné zapracovat do různých strategií, které tradeři používají pro nákup a prodej  akcií.  Bylo by tak možné zlepšit výsledky obchodování nejen u akcií  korelovaných se základními indexy jako je DJIA nebo Nasdaq 100, ale i akcií korelovaných s energetickými indexy nebo zlatými indexy. Jak MSI pomáhá zlepšit výsledky u energetických akcií a zlatých akcií ukazuje následující text.

Nebudu  zatěžovat čtenáře tím, jak jsem dospěl ke složení MSI – tedy jaké komponenty jsem zahrnul do výpočtu. Pouze konstatuji, že testováním i vizuelně porovnáním grafů jsem dospěl k názoru, že komodity vedou akciové indexy – tedy pokud je MSI vytvořený z příslušných komodit (například pro index XAU  ze zlata a stříbra) slabý, pak bude pravděpodobně slabý i index XAU samotný (nebo se může stát, že nákupní signál selže). MSI z komodit je tedy důležitější, než MSI z akciových indexů samotných.  Opačné je to s růstem cen  akcií. Pro budoucí růst cen akcií je důležitější, aby silný byl MSI vytvořený z komodit,než MSI vytvořený z akciových indexů.

Pro zjištění vlivu MSI na obchodní strategie jsem využil jednoduchou strategii vytvořenou za pomocí indikátoru RSI. Její kód je níže.

Obrázek 1

 Vedle tohoto testu jsem prováděl test samotného MSI_S indikátoru a poté strategii třetí, ve které jsem spojil první strategii (viz kód) s podmínkou  MSI. Jako nákupní podmínku jsem stanovil, že hodnota MSI_S musí přesahovat určitou extrémní hodnotu ( např. -12 nebo -15). U prodejní podmínky musela být hodnota MSI nižší, jak stanovený extrém (např. -12) .

 Test jsem prováděl na akciových indexech a skupinách akcií za období 1.10.1983-30.10.2009 u energetických akcií a 1.1.1988-30.10.2009 u zlatých akcií na denních cenách. K testu jsem využil program Amibroker, stoploss nebyl stanoven, samotný nákup nebo prodej se uskutečnil vždy jednu periodu (den) po vygenerování signálu. Poplatky za obchod nebyly do testu zadány.

Energetické akcie:

Pro testování jsem využil tyto akcie: APA, APC, BHI, BP, CAM, CHK, COP, CVX, E, EOG, ESV, FTO, HAL, HES, INT, KWK, MEE, MRO, MUR, NBL, NBR, NE, NFX, NXY, OXY, PCZ, PDE, PKD, PLLL, PTEN, RDC, REP, RES,RIG, SII, SLB, SU, SUN, SWN, TDW, TOT, TSI, TTI, TXCO, UNT, VLO , WFT, WLT, XOM, XTO.

Při testu MSI jsem stanovil podmínku, že pro nákup musí MSI překročit hodnotu +12, pro prodej -12.  MSI jsem vytvořil ze tří futures kontraktů: ropy (váha 2), topný olej  a měď. Měď jsem použil z toho důvodu, že dlouhodobé výsledky byly kupodivu lepší s ní, než bez ní.  Faktem je, že cenové grafy u mědi i ropy vypadají hodně podobně a je evidentní, že když se daří světové ekonomice, roste cena obou těchto komodit.

Zde jsou výsledky pro akciový index XOI:

 Tabulka 1 : Jednotlivé výsledky LONG strategie MSI(12-12)

Tabulka 2: Souhrnné výsledky LONG strategie MSI(12,12)

U samotného indexu XOI bylo vygenerováno 33 LONG signálů, z nichž 29 skončilo kladným výsledkem. Dosažená úspěšnost je tedy 88%, profit faktor 5.85 (na 1% ztráty připadá 5.85% zisku).

Následují výsledky strategie, u které bylo využito jen RSI indikátoru (viz kód z obrázku 1)

Tabulka 3

Při testu RSI strategie na indexu XOI bylo vygenerováno 104 obchodů s úspěšností 75%, profit faktorem 1,85 a konečným stavem portfolia 47017 (počáteční stav 10000, do každého obchodu je investováno 100% hodnoty portfolia). Předchozí strategie s využitím pouze jediné proměnné MSI_S byly lepší po všech stránkách, protože dosáhla  s třetinou množství obchodů konečný stav portfolia 54208, úspěšnost obchodů a profit faktor jsem již uvedl.

Konečně poslední test obsahuje výsledky strategie u které jsem spojil do RSI strategie zahrnul podmínku MSI_S větší, jak +12 (nákup) a menší jak -12 (prodej).

Nejprve jednotlivé signály:

Tabulka 4: Jednotlivé signály s využitím strategie RSI_MSI

Tabulka 5 :

V dalších dvou testech jsem již testoval dvě strategie na samotných akciích, ne na akciových indexech (RSI strategie bez MSI a s MSI) . Zde jsou souhrnné výsledky.

Tabulka 6

Strategie se zahrnutím MSI vyprodukovala 39 krát méně obchodů, jak RSI (90 vs. 3553), avšak celkový absolutní zisk byl nižší jen 2,85 krát. Úspěšnost MSI byla vyšší (75,6% vs. 71,4%), dosažený profit faktor byl více jak 5 x vyšší (9.6 vs. 1.77).

Obrázek 2: Průběh nárůstu hodnoty portfolia pro 50 akcií

Aby nebylo možné říci, že dosažené výsledky jsou tak dobré jen díky tomu, že během uvedeného období vzrostla hodnota indexu XOI více jak šestkrát, otestoval jsem samotný indikátor  MSI i ze SHORT strany. Zjistil jsem, že se rozhodně nevyplatí držet LONG pozice v okamžiku, kdy hodnota MSI klesne pod mínus 12. Jako výstupní signál jsem však musel zvolit daleko niší hodnotu MSI, a to mínus 3. Při této hodnotě došlo k pokrytí SHORT pozic. Výsledky jsou v další tabulce. Pokládám tyto výsledky za vynikající právě z výše uvedeného důvodu – akciový index XOI patřil k k těm indexům, které vykazovaly spíše plynulý růst a dokonce růst od dna v roce 2003 do vrcholu v roce 2008 činil  400%.

Tabulka 7

 Tabulka 8

Když shrnu nejdůležitější údaje z předcházející tabulky – konečný stav portfolia byl 12846 USD (počáteční stav 10000 USD), úspěšnost obchodů ze SHORT strany 51%, profit faktor 1.53.

Testování zlatých akcií

Použil jsem stejné principy, jako v prvním případě pouze jsem přišel na jeden důležitý fakt, který u ropných akcií neplatil – nákupní signál MSI má větší váhu, pokud MSI vytvořený z ceny zlata a stříbra je vyšší, jak MSI vytvořený z akciových indexů HUI a XAU.  Toto je důležité pro vizuelní analýzu cenového vývoje. Někdy je MSI (ze zlatých indexů silný a ceny stejně klesnou – protože MSI z komodit byl slabý. Jinak řečeno MSI z komodit určuje pravděpodobný směr vývoje a na cenových vrcholech začíná klesat rychleji, než MSI vytvořený z akciových indexů.

Ukáži pár obrázků, které tuto skutečnost dokazují. Neplatí to sice zcela beze zbytku, ale většinou ano. Platí to i při poklesech z cenových vrcholů – avšak obráceně – MSI pro komodity bývá slabší, než MSI pro akcie. Obrázky nebudu nijak komentovat, stačí, když si prostudujete hodnoty MSI. MSI pro komodity (zlato a stříbro je vždy v horní části (druhý shora), v prostřední části je MSI vytvořený ze zlatých akcií (použil jsem AAUK, ABX, AEM, AU, BHP, BVN, CCJ, CEF, DROOY, FCX, GFI, GG, HL, LIHR, MFN, NEM, NUE, RGLD, RTP, SWC, TIE). Tento prostřední MSI nemá  ve strategii žádný význam. Spíše je zde pro dokreslení situace. V dolní části obrázků je pak MSI vytvořený z akciových indexů XAU a HUI. Úplně dole je pak RSI indikátor.

 Obrázek 3: Vývoj XAU a  MSI v roce 1999

 Obrázek 4:  Vývoj XAU a MSI v roce 2000

Obrázek 5: Vývoj XAU a MSI v roce 2001

Obrázek 6: Vývoj XAU a MSI v roce 2003

To by pro vysvětlenou stačilo. Nyní ukáži výsledky. Nejprve jednotlivé obchody.

Tabulka 9:Jednotlivé LONG obchody pro samotné MSI(15,-15)

Tabulka 10: Souhrnné výsledky pro samotné MSI(15,-15)

Nejdůležitější údaje z tabulky: Stav portfolia na konci je 37691 USD (investuji do každého obchodu  vždy 100% hodnoty portfolia, investice do indexu XAU, bez stoplossu, bez poplatků, počáteční stav portfolia 10000), vygenerováno 26 obchodů, úspěšných 77%, profit faktor 4.13.

Zde je srovnání nejdůležitějších výsledků obchodů z LONG strany na indexu XAU. Jedná se o 4 varianty – MSI(+15,-15) samotné, RSI_MSI(+15,-15), RSI samotné a RSI_MSI(+12,-12).  Ve všech třech případech byly lepší varianty s MSI, než samotná varianta RSI. Vůbec nejúspěšnější byla samotná varianta MSI (druhý sloupec), a to velmi výrazně. K dosažení absolutní hodnoty portfolia dvakrát vyšší, jak u samotné varianty RSI  (čtvrtý sloupec) potřebovala tato strategie pouhou čtvrtinu množství obchodů.

Tabulka 11

Provedl jsem i test ze SHORT strany, opět pro MSI hodnoty -15 a 15. SHORT prodej tedy proběhne v okamžiku, kdy hodnota MSI překročí mínus 15 a pokrytí pak v okamžiku, kdy MSI_S překročí +15.

 Tabulka 12. Výsledky SHORT strategie - jednotlivě

Tabulka 13: Souhrnné výsledky SHORT strategie MSI(15,-15)

Nejdůležitější údaje z tabulky: Stav portfolia na konci 23078 USD, z 27-mi obchodů bylo 70% úspěšných, profit faktor dosáhl 3.30.

 Otestoval jsem také další hodnoty MSI ze SHORT strany. Úspěšná by byla i varianta, kterou jsem použil již na energetickém indexu XOI- s hodnotami MSI pro SHORT prodej -12 a pokrytí -3. V tomto případě bylo vygenerováno 66 obchodů s úspěšností 53%, konečný stav portfolia byl 11662 USD, profit faktor 1.1. Varianta není tak úspěšná, jako  prvním případě, avšak svědčí o jednom – jakmile začnou hodnoty MSI klesat pod nulovou úroveň, vyhlídky na LONG úspěšné obchody se výrazně zhoršují. Netvrdím však, že nemohou nastat.

Jako poslední ukáži výsledky testů pro zlaté akcie (ne pro index XAU). Test probíhal na cenách zhruba od počátku roku 1991, starší cenová data jsem neměl.

Tabulka 14: Výsledky strategie RSI a  RSI_MSI(15,-15)

 Varianta řádek 1: Kombinace strategie RSI (viz kód na začátku textu) a podmínky MSI, varianta řádek dvě - jen RSI strategie

Obrázek 7: Vývoj portfolia strategie RSIMSI(15,-15) na zlatých akciích, denní ceny (v předchozí tabulce řádek 1)

Následují poslední obrázky vývoje MSI v minulých letech:

Obrázek 8

Obrázek 9

Obrázek 10

To je vše. Doufám, že indikátor MSI budete moci v budoucnu ocenit při reálném použití.

Petr